Čtvrtý semestr je na FSI pomyslným sítem. Lidé, kteří opakují předměty ze semestru druhého mohou mít problém s nahromaděním zkoušek. To ve spojení s poměrně těžkými předměty jako jsou Pružnost a pevnost nebo Automatizace může být velice nepříjemné, zvlášť když opakované předměty musíte úspěšně ukončit.
Teď se definitivně ukáže, kdo se umí a neumí učit. Tím ovšem nemyslím učení se teorie zpaměti a nějaké memorování vzorců, do nichž pouze stačí dosadit pár čísel, jde o učení s pochopením. Pružnost jednoduše nejde „ošulit“ jako předcházející předměty. Pokud jste se však průběžně připravovali předcházející tři semestry, k čemuž se vás prostřednictvím těchto příspěvků snažím nabádat, neměli byste mít problém ani s tímto semestrem.
Po tom, co jsem vás dostatečně vystrašil bude, jako obvykle, následovat stručný popis jednotlivých předmětů.
6AA – Automatizace
Zajímavý název ale bohužel
nezajímavé učivo. Vzhledem k faktu, že přednášky tohoto
předmětu byly zařazeny do rozvrhu hned po přednáškách z
Pružnosti a pevnosti (ano, byl jsem na pár přednáškách),
rozhodl jsem se je navštěvovat. Prvotní nadšení bylo ovšem
velice rychle vystřídáno zklamáním. Přednášky byly velice
nezajímavé až uspávací. Výklad jsem moc nechápal a nebyl jsem
schopen udržet pozornost, nevydržel jsem tedy chodit dlouho a po 3
absolvovaných přednáškách jsem chodit přestal. Nicméně i ty 3
přednášky stačily k tomu, abych poznal, že i ostatní studenti
sdílí můj názor (na třetí přednášce nás již bylo asi jen
40 - ze začátku semestru byla takřka plná aula). Kromě přednášek
má tento předmět i výuku skrze cvičení. Ta probíhají s
týdenní periodou a jsou vždy na dvě hodiny. Je na nich probírána
teorie automatizace (například zjednodušování booleovských
výrazů pomocí karnaughových map nebo schémata logických
obvodů). Také si osvěžíte práci s Matlabem, i když v trochu
jiné podobě než znáte z předmětu Informatika. Nejde totiž o
výpočty ale o vyšetřování charakteristik a stability
regulátorů. Předmět na mě působil velice rozporuplně. Na jedné
straně jsem rád, že jsem se seznámil s karnaughovými mapami a
blokovými schématy, na straně druhé jsem mimo tato dvě zmíněná
téma příliš nechápal o co jde. Šlo o řešení naprosto
abstraktních věcí a co jsem se ptal okolí, tak jsem v tomto nebyl
sám. V průběhu cvičení se píší i testy, které byly více
méně shodné se sběry, které můžete nalézt buďto na facebooku
nebo FSI foru. Dále bylo nutné vypracovat projekt, k němuž musíte
vytvořit blokové schéma v programu LOGO Soft (ano, další balast
do vašeho počítače, který zapnete jen jednou a hned po použití
jej odinstalujete). Nutná byla opět polovina z celkového počtu
bodů (15/30). Můj ročník provázel nepříjemný fenomén změn
formátu a zadání zkoušek u mnoha předmětů, automatizaci
nevyjímaje. Dříve o automatizaci platilo, že šlo o velice
snadnou zkoušku. Mnoho studentů říkalo, že se dala udělat tak,
že jste si stáhli skripta na USB flash disk a zkoušku na počítači
opsali z nich. My ale již zkoušku na počítači neměli. Čekala
nás velice nepříjemná zkoušková písemka. Příprava byla
poměrně náročná, jelikož jsem absolutně netušil, co v písemce
čekat + jsem látce mnohdy nerozuměl (mám pocit, že jsem jí ani
rozumět nechtěl…). Skripta jsem sice komplet přečetl a
vypracoval si z nich výpisky, ale na zkoušce se objevily jiné
věci. I přes to jsem zkoušku dal, i když ne nijak oslnivě.
Hodnocení bylo poměrně mírné. Celkem jsem se učil 3 dny a jsem
rád, i teď po roce, že mám tuto zkoušku hotovou. Řekl bych, že
dnes již budou vyhotoveny sběry zkoušek z minulých let a aspoň
se budete mít od čeho odrazit.
Hodnocení: Napoprvé D.
Poměrně dost lidí šlo na zkoušku víckrát nicméně neznám
nikoho, kdo by předmět musel opakovat další semestr.4KI – Kinematika
Další předmět ze série mechanika
těles. Tentokrát se budete zabývat vyšetřováním pohybu těles.
Náplň předmětu je velice zajímavá. Byl jsem i na prvních pár
přednáškách (pokud vám to na cvičení nepůjde nebo chcete mít
hodně příkladů s řešením, doporučuji chodit – řeší se
tam) a byly celkem dobré. Pak ale zvítězila lenost nad rozumem a
chodit jsem přestal, přesto bych účast na nich doporučil, právě
kvůli těm příkladům, které se tam, včetně výkladu, řeší.
Na cvičeních se nejprve stručně zopakuje teorie z přednášek a
pak se řeší příklady. Mě osobně řešení příkladů tohoto
typu velice bavilo. Zpočátku se řeší příklady výhradně
analytickou formou a řešení vede na diferenciální rovnici. Nejde
ovšem o žádná pekla z Matematiky 3 ale o poměrně jednoduché
věci. Jde převážně o různé vrhy. Pokud jste si byli tímto
tématem ve Fyzice 1 nejistí, tak si právě zde hezky usadíte
znalosti v 1F nabyté. Dále se řeší mechanismy z hlediska pohybu
a to jak analyticky, tak graficky. Pár hodin je také na počítači,
kdy si v Matlabu a Simulinku vyzkoušíte řešení úloh pomocí
výpočetní techniky. Během semestru se píší, stejně jako ve
statice, celkem 3 zápočtové písemky, které jsou v součtu na 20
bodů a pro získání zápočtu je, jako vždy, nutná právě
polovina bodů. Závěrečná zkouška má teoretickou a početní
část. Teoretická je, stejně jako ve statice a vlastně všech
předmětech z ústavu mechaniky těles, připouštěcím testem,
kterým musíte projít, jinak zkoušející vaše příklady ani
nebude kontrolovat. Trochu nepříjemný je fakt, že zkoušející
opravuje teorii během toho, co vy počítáte příklady a průběžně
posílá pryč lidi, kteří nezískali dostatečný počet bodů.
Toto jenom dále přiživuje napjatou atmosféru, která se tak dala
krájet. Vzhledem k faktu, že jsem s látkou neměl přes semestr
vůbec žádný problém jsem se na zkoušku připravoval pouze jeden
večer a to tak, že jsem si proletěl skripta, udělal výpisky a
pak prošel sběry starých teoretických testů (příklady jsem si
taky jen prošel, nepočítal jsem je). Podle toho také dopadla moje
zkouška. Náplň předmětu není nikterak těžká, jde asi o
nejlehčí předmět z ústavu mechaniky těles, který je zároveň
velice zajímavý, kdybych mohl dělat zkoušku znovu, tak bych se
asi připravoval víc, sotva projít z takhle snadného předmětu je
trochu škoda.
Hodnocení: Napoprvé
57/100 – E. Moc jsem se nepřipravoval, proto špatná známka. Asi
15 lidí ze zkoušky bylo vyhozeno jenom kvůli teorii, co jsem pak
četl na FB, tak valná většina lidí, kteří teorií prošla,
zkoušku dostala.4KC – Konstruování a CAD
Další konstruování, tentokrát
však již trošku zajímavější než v předchozích případech.
Rozdělíte se na skupiny a každá dostane zadaný projekt, podle
kterého dostanete na konci semestru známku (předmět je ukončen
klasifikovaných zápočtem). Téma vašeho projektu si buďto můžete
vymyslet úplně sami (spousta průmyslováků zde recykluje své
projekty ze střední) nebo si můžete zvolit některé z nabízených
zadaní. Můj projekt vzešel z druhé možnost a spolu s kamarádem
jsem si vzal „ruční hřebenový lis“. Na prvním cvičením
jsme byli seznámeni s hodnocením předmětu a s nabízenými
zadáními projektů, na druhém jsme již měli říct, o jaký
projekt v našem případě půjde a na třetí cvičení si pro
ostatní nachystat krátkou powerpointovou prezentaci o tom, co
budeme vlastně dělat a jaké výpočty bude nutné provést. Toto
bylo velice zajímavé, protože jsem, coby gymplák, ani pořádně
nevěděl jak takový ruční hřebenový lis vypadá. Nicméně po
nastudování si podkladů pro vytvoření prezentace jsem již
všechno věděl. Spousta lidí se vykašlala na prezentaci a cvičící
z toho vůbec nebyl nadšen, u každé skupiny si taky vždycky
poznamenal, jak se mu prezentace líbila, takže radím – nekašlete
na to, zbytečně si kazíte výsledné hodnocení. Na dalších
cvičeních již probíhají individuální konzultace projektu,
nejprve konzultujete výpočty a poté výkresovou dokumentaci k
projektu. Zde velice doporučuji neustále se vyptávat, jednak pak
budete mít váš projekt přesně podle představ cvičícího a
také se můžete dozvědět spoustu zajímavých informací. Já se
vždycky ptal také na to, co by bylo dobré udělat do příště,
abychom projekt v klidu stíhali. Cvičící si stále dělal
poznámky, zda splňujeme jeho představy a nekašleme na to.
Celkovým výstupem předmětu je pak výpočtová zpráva a
výkresová dokumentace projektu. Předmět je docela velkým
zabijákem času. S kamarádem jsme se opravdu snažili mít jak
výpočty tak výkresy co možná nejlepší a stálo nás to plno
víkendů v průběhu semestru. Nakonec však času stráveného nad
projekty nelituji, naučil jsem se toho hodně.
Hodnocení: Klasifikovaný
zápočet – A.4M – Matematika 4
Statistika a pravděpodobnost mě
nebavila už na gymnáziu a teď mě to čekalo i na vysoké.
Přednášky jsem ani jednou nenavštívil. Do předmětu si musíte
koupit skripta, která zároveň slouží jako sbírka úloh. Výuka
na cvičeních probíhala v mém případě tak, že cvičící na
konci hodiny zadal několik příkladů na spočítání doma a na
začátku další hodiny vyvolával lidi a ti pak museli jít tyto
příklady počítat na tabuli s výkladem pro všechny. Výklad ze
strany cvičícího prakticky žádný nebyl a všechno jsme si
museli nastudovat doma ze skript sami. Mě osobně to vůbec nebavilo
a tak jsem toho moc neuměl. Na cvičeních se v průběhu semestru
píší 2 zápočtové písemky, z nichž je opět nutné získat
alespoň polovinu bodů. Přes moji nechuť k tomuto předmětu, jenž
byla navíc umocněna nechutí cvičícího nás cokoliv naučit, se
mi podařilo zápočet získat bez jakýchkoliv potíží. Kromě
zápočtovek musíte také vypracovat semestrální projekt, který
se ale dá v klidu zvládnout za pár večerů. Na zkoušce, na
kterou jsem se moc nepřipravoval (asi 2 večery), vás pak čekají
příklady podobné těm u zápočtovek, jde o obdoby příkladů ze
skript.
Hodnocení: Napoprvé
55/100 – E. Statistika mě nebaví. Pár lidí šlo na zkoušku
víckrát, nicméně jsem neslyšel o lidech, kteří by předmět
museli přetahovat.4PP – Pružnost a pevnost 1
A máme zde dalšího zástupce z
dlouhé řady předmětů od ústavu mechaniky těles, démonizovanou
„pružinu“. Předmět svou skladbou v podstatě navazuje na učivo
statiky. Pokud jste tedy nepodcenili právě statiku, máte solidní
základy, na kterých můžete nyní stavět. Tento předmět má tak
krutou pověst, že jsem se donutil chodit na přednášky, a to jsem
vydržel celé první 4 týdny semestru (přednášky jsou dvakrát
týdně, vždy po dvou hodinách). Přednášky jsou sice mnohdy
zajímavé ale nebavilo mě neuvěřitelně zdlouhavé odvozování
rovnic na tabuli, z čehož člověk stejně moc neměl, protože
přednášející začal tabuli mazat vždy od konce, a to prakticky
ihned po dopsání posledního písmene. Jde ale rozhodně o kvalitní
přípravu na teoretický test, který je v tomto předmětu skutečně
zabijácký, o tom ale později. Pokud však, jako já, přednášky
neodchodíte všechny nebo nechodíte vůbec, máte možnost si
stáhnout cizí zápisy z přednášek. Rozhodně si je doporučuji
alespoň projít, protože na teoretickém testu vás může potkat
prakticky cokoliv a rozsah je skutečně velký. Na cvičeních
nejprve řešíte VVÚ pro přímý (znáte ze statiky), lomený a
zahnutý prut. Poté se budete zabývat tahem a tlakem a nakonec vás
potká ohyb a krut. V podstatě to stejné vás čeká u zkoušky,
ovšem v podstatně složitější variantě. Zápočtové písemky
jsou zase 3 a jde o příklady stejného typu jako na cvičeních.
Pokud si tedy před každou písemkou propočítáte příslušné
kapitoly ze sešitu, neměli byste mít problém. Dost lidí však
zápočet nezískalo – chce to opravdu nepodcenit přípravu na
testy. Zkouška je ovšem skutečný zabiják. Zadání bývá na
skupiny A a B. Nejprve vás čeká teoretický test, kde je prvním
příkladem vždy VVÚ, velice často prostorové, na jehož vyřešení
však máte pouze minutu! Následují teoretické otázky na jejichž
vypracování máte čas pouze během čtení a vysvětlení otázky
druhé skupině (odhadem něco mezi 20 a 30 sekundami), takže buďto
víte nebo nevíte. Nepište si zadání otázek, nebude pak stíhat
odpovídat (zkoušející vás na to upozorní na začátku zkoušky).
U tohoto testu jednoduše buďto víte odpověď a rovnou ji napíšete
nebo máte na papíře prázdno. Na vymýšlení odpovědi nebo
dlouhé rozpomínání se není čas. Jakmile dopíšete teorii
následuje krátká pauza a pak příklad na tah-tlak. Zde se
důkladně naučte řešit příklady pomocí symetrie, velice často
totiž alespoň část příkladu vede na tuto metodu (i moje zkouška
byla typickým příkladem na symetrické řešení). Pokud špatně
uvolníte tělesa, máte automaticky 0 bodů, tak si na to dávejte
pozor. Druhý a poslední příklad je na ohyb/krut. Příklad bývá
velice často zadán zmatečně, projděte si tedy stará zadání na
facebooku ve skupině věnující se právě pružnosti (její jméno
si již bohužel nepamatuji ale bylo tam něco s 4PP). Po posledním
příkladu se zapisujete křídou na tabuli a pak v zapsaném pořadí
přistupujete k ústní části zkoušky. Snažte se zapsat na tabuli
co nejdřív, jinak můžete jít na řadu klidně až za 7 hodin. Já
o tomto systému zapisování věděl a tak jsem si sedl do levé
přední lavice s křídou v kapse od saka. Díky tomu se mi povedlo
zapsat se hned jako druhý. Samotná ústní zkouška probíhá tak,
že zkoušející projde vaše příklady a občas se vás zeptá na
něco k nim, výhodou je, že mu můžete dovysvětlit vaše
myšlenkové pochody a pokud nepůjde o vyložené nesmysly, je
schopen to i ocenit. Pokud vám kus příkladu chybí, dostanete
prostor k vysvětlení toho jak byste počítali dál. Doporučuji si
opravdu poctivě napočítat stará zadání, protože na zkoušce
bohužel není moc času. K napjaté atmosféře navíc přispívá i
to, že zkoušející, podobně jako u kinematiky, čte počty bodů
z teorie u jednotlivých lidí v průběhu počítání příkladů
(těžko říct, zda to tak probíhá i dnes, když máme to GDPR).
Na zkoušku jsem se celkem učil 4 dny a jeden večer k tomu,
rozhodně nejdelší čas ze všech zkoušek, které jsem během
bakalářského studia absolvoval. Zkouška byla velice náročná,
bylo nutné nejen dobře pochopit jak se úlohy řeší a jak jejich
řešení vůbec funguje ale také se vyloženě našprtat spoustu
teorie. Právě zkouška z tohoto předmětu se stane spoustě
studentů FSI osudnou a mnoho lidí předmět opakuje v dalším
semestru, proto radím: nepodceňte přípravu na pružinu!! Opravdu
jí věnujte klidně 5 dní, ať máte jistotu, že to chápete a
umíte teorii. Bez pečlivé přípravy tuto zkoušku prostě nedáte.
Hodnocení: Napoprvé
65/100 – D. Dost náročná zkouška, někdo ani nedostal zápočet
a velký počet lidí zkoušku přetahoval. Mnoho lidem se tato
zkouška stane osudnou, proto 4PP opravdu nepodceňte.DTB – Technologie obrábění
Tento předmět svou náplní navazuje
na předcházející technologický předmět 3VT. Předmět je ovšem
o něco teoretičtější. Dozvíte se o tom jak je tvarován řezný
nástroj nebo jak se programuje CNC (úplné základy) a také se
dozvíte nějaké základy 3D tisku. Kromě cvičení má tento
předmět i přednášky, které jsem opět nenavštěvoval, cvičící
však látku neustále opakoval do zblbnutí, takže zvládnutí
zkoušky nebyl žádný problém. Náplň předmětu byla poměrně
zajímavá, dozvěděl jsem se mnoho věcí, které mě dříve ani
nenapadly. Na zkoušku jsem se učil jeden večer tím, že jsem si
prošel zápisky ze cvičení a bohatě mi to stačilo.
Hodnocení: Napoprvé C.
Nevím o tom, že by předmět někdo opakoval,
pár lidí, kteří šli na zkoušku víckrát se našlo3NU – Numerické metody 2
Tentokrát jde o numerické řešení
diferenciálních rovnic. Řešení provádíte jednak do sešitu a
jednak v Matlabu. Bohužel naše cvičící pořád jenom vykládala
teorii a nikdo nevěděl jak skripty v Matlabu psát (jen nám
teoreticky popsala řešení příkladů ale nikdy neukázala hotový
kód). Z předmětu se na konci píše klasifikovaný zápočet –
dostanete zadán příklad a máte napsat skript v Matlabu, který
jej vypočítá, problém byl v tom, že nikdo nevěděl jak skript
napsat. Cvičící nám ovšem slíbila, že máme všichni E jisté,
takže jsme byli v klidu. Nebylo žádným překvapením, že E
dostali skoro všichni (snad ani nevím o nikom, kdo by dostal něco
jiného). Předmět nemá přednášky.
Hodnocení: Klasifikovaný
zápočet – E. E dostali snad všichni z naší skupiny.Shrnutí poznatku o čtvrtém semestru
Čtvrtý semestr byl dost náročný,
hlavně kvůli těžkým zkouškám – Pružnost a Automatizace.
Pružnost je sice dost náročný předmět (hlavně kvůli
teoretickému testu) ale určitě není náročná tolik, jak se o ní
říká. Automatizace dělala problém, protože nám byla změněna
forma zkoušky (nově na papír) a nikdo nevěděl co ve zkoušce
čekat.
Přes semestr doporučuji si průběžně
procházet příklady z pružiny, tím myslím poctivě se učit na
písemky, dost vám to pomůže v přípravě na závěrečnou
zkoušku a zbyde vám tak více času na pekelnou teorii. Pokud jste
poctivec jako já, počítejte s tím, že vám hodně večerů
sebere tvorba projektu do konstruování.
Automatizace dnes zasahuje do většiny odvětví. Stejně tomu je i v případě interních procesů v soukromém sektoru. Platí to rovněž pro OSVČ, u kterých může automatizace a digitalizace ulehčit od administrativní zátěže. Já např. používám Sloneek, kde mám v jednom systému přehled o hodinách i dokumentech. Šetří mi to spoustu času a nervů, obzvlášť teď, když se elektronická komunikace stává povinností. Něco podobného by se mohlo hodit i u studia.
OdpovědětVymazat