Pátý semestr na FSI VUT

Pátý semestr šlo trošku do tuhého. Sice bylo málo práce na doma ale o to rušnější bylo zkouškové období. Sice jsem si kvůli své lenosti zvolil tu lehčí variantu povinně volitelných předmětů, přesto jsem se však docela "zapotil".

Řekl bych, že právě tento semestr má vůbec nejtěžší zkouškové za celé bakalářské studium. Na tento semestr si volíte mezi více PV předměty (na rozdíl od minulých semestrů, kdy jste si volili pouze jazyk výuky u některých předmětů jako například Pružnost a pevnost). První volba je mezi Pružností a pevností 2 a Fyzikou materiálů. Z těchto předmětů se ten lehčí vybere jen těžko, každý má svoje. Pružina má masakrální teoretický test, obdobně jako 4PP. Fyzika materiálů zase vyžaduje memorování opravdu velkého množství informací (na poměry FSI, nebudu a nechci srovnávat například s fakultou lékařskou, kde se pod pojmem "velké množství informací" rozumí uplně něco jiného :)). Já jsem volil Fyziku materiálů, protože mě materiály předchozí semestry opravdu bavily a navíc jsem chtěl mít přes semestr více času na samostudium programování.

Další volba je v rámci Konstruování strojních součástí, kde si ale volíte pouze mezi českou a anglickou variantou předmětu. Já volil českou, resp. nevolil jsem žádnou, česká varianta je výchozí.

Poslední volba je hned mezi Mezními stavy materiálů, Strojírenskou metrologií a Stavbou výrobních strojů a robotů. Já si zvolil roboty, protože jsem chtěl mít hodně času a snazší zkoušky ale pokud bych měl možnost vrátit čas, volil bych jiný předmět, o tom však později v tomto příspěvku.

5DT - Dynamika

Poslední z řady předmětů zabývajících se mechanikou těles. Opět jde o soustavy těles v pohybu a kmitáním (hledání rezonančních frekvencí atd.). Náplň předmětu mě zaujala a bavila. Předmět má jak přednášky tak cvičení, přičemž jsem na přednášky, jak už u mě bývá zvykem, nechodil. Na cvičeních se jednak řeší příklady do sešitu, také si ale ukážete jejich řešení v Simulinku. Jako příklady se nejprve řeší tuhé a pružné srážky těles + smykové tření, jde vlastně o opakování Fyziky 1. Dalším typem příkladů jsou smykadla, která sice mohou být trošku zmatečně zadaná (zvlášť, když jsou zadání prostorová) - chce se trošku tréninku, než se do toho dostanete, pak to přestane dělat problémy. Dále se v průběhu semestru dostanete k počítání momentu setrvačnosti vzhledem k zadané ose rotace, což je příklad v náročnosti prvního stupně základní školy :D a to říkám bez jakékoliv nadsázky. Dalšími typy příkladů jsou určování kinematických vazeb v soustavě těles a také určování zrychlení některého těles v soustavě. Doporučuji si nacvičit metodu redukce, u zkoušky se příklady řeší výhradně pomocí ní. Posledním typem příkladů je popis kmitání. Vyšetřuje se velikost maximální výchylky tělesa (zda dojde k vymezení vůle) nebo rezonanční frekvence. Všechny příklady se řeší podle stejného algoritmu, takže pokud si pár příkladů napočítáte, nemůžete mít žádný problém jak u zkoušky, tak u zápočtů. Zápočty se píší, stejně jako u všech předmětů z tohoto ústavu, 3 celkem na 20 bodů. U zkoušky se objevují obdoby příkladů ze cvičení, jsou maximálně zadané tak, aby vypadaly složitěji ale jde pořád o to samé. Zkouška má opět teoretický test, který byl u zkoušky novinka (poprvé se objevil rok před námi). Nějaké otázky jsme sice již znali ale já se přípravě raději věnoval trochu důkladněji a tak jsem celý den procházel přednáškové prezentace na e-learningu (jsou opravdu kvalitní a dá se z nich normálně učit) a dělal si výpisky z teorie, které jsem pak nafotil a dal na FSI forum (nyní je tam již několik souborů s výpisky, takže si je můžete stáhnou a projít klidně všechny). V teoretickém testu se pokaždé objevil příklad s určením gyroskopického momentu letadla. Na zkoušku jsem se připravoval celkem 2 dny, z čehož jsem den a půl věnoval učení se teorie a pak jedno odpoledne s večerem počítání zkouškových příkladů z minulých let (měl jsem již dost napočítáno přes semestr a tak nebylo nutné tomu věnovat víc).

Hodnocení: Napoprvé 76/100 - C. Zápočet v naší skupině dostali nakonec všichni, nevím jak tomu bylo ve skupinách ostatních. Co se týče zkoušky, tak hodně lidí šlo na zkoušku několikrát a také vím o pár lidech, kteří kvůli dynamice protahují studium.

5TE - Technologie 2

Další technologický předmět, ve kterém se budete tentokrát věnovat tváření a svařování. Náplň předmětu je poměrně zajímavá a nikterak náročná. Sice musíte z některých cvičení odevzdat protokoly, ty ale stihnete udělat přímo na hodině a tak máte doma klid. Protokoly pak slouží jako podklady pro učení se na zkoušku. Pro získání zápočtu musíte mít odchozena úplně všechna cvičení a také mít vypracovány všechny protokoly. Zkouška má jak písemnou tak ústní část. Na FSI foru je možné najít vypracované okruhy ke zkoušce, takže příprava není žádný problém. Já jsem se učil tak, že jsem si ráno prošel protokoly ze cvičení a pak si udělal výpisky z vypracovaných materiálů a prošel si je. Celkem jsem se tedy učil 1 den a stačilo mi to. Nevím sice přesně jaká byla úspěšnost předmětu, nicméně nevím o nikom, kdo by na zkoušku potřeboval víc pokusů. Ještě by se slušelo napsat, že zkouška má i ústní část, kde s vámi zkoušející projde písemku a pak se vás zeptá na věci, které jste měli špatně (je tedy dobré si v mezičase projít to, co jste ve zkouškové písemce nevěděli).

Hodnocení: Napoprvé - C. Nevím o tom, že by někdo ze zkoušky "vyletěl".

6TT - Termomechanika

I přes svůj název obsahující slovo "mechanika" nejde o předmět z ústavu mechaniky těles. Předmět je vyučován energetickým ústavem. V termomechanice se budete zabývat mechanikou plynů a jejich chováním za různé teploty. Předmět je opět vyučován formou přednášek a cvičení, přičemž jsem na přednášky nechodil a tak je nemohu hodnotit. Měl jsem ale štěstí na velice schopnou cvičící, která látku opravdu dobře vysvětlila. Hodit se vám bude základ integrálního počtu (pro řešení termodynamických zákonů). Předmět má pověst podobnou pružině, což upřímně moc nechápu, nepřišel mi tak extra náročný (možná ale proto, že jsem šel na zkoušku v předtermínu, kde se nevyskytovaly příklady - šlo pouze o teorii z veřejného souboru teoretických otázek). Opět je vhodné si vždycky před zápočtovými písemkami projít to, co se dělo na hodině. My na cvičeních valili opravdu rychle, takže i přes to, že cvičící kvalitně vysvětlovala příklady, nestačil jsem to na cvičeních pobrat. Doma jsem k tomu ale vždycky večer před písemkou sedl a propočítal to. V rámci toho jsem to vždy pochopil. Jakmile totiž pochopíte jak ty děje v příkladech fungují, spočítáte všechno. V druhé půlce semestru se budete učit pracovat s diagramy (syté pára, přehřátá pára atd). Důležité v tomto předmětu je ujasnit si pojmy, se kterými se tu pracuje jako například: přehřátá pára, sytá pára, vlhký vzduch atd. Zkouška byla sice náročnější (i v předtermínu, kde nebyly příklady), nešlo ale o žádné peklo. Z přednáškových prezentací se dá dobře učit. Příprava na zkoušku mi zabrala dva dny, během kterých jsem si prošel přednáškové prezentace, udělal si výpisky (dělání výpisků mi pomáhá si látku zapamatovat) a pak si vypracoval otázky ze známého souboru otázek. Předtermín probíhal tak, že jste dělali nejprve test na počítači, ve kterém vás může potkat cokoliv (proto doporučuji si projít úplně všechny přednáškové prezentace). Poté následuje ústní část, kdy dostanete zadanou otázku ze souboru. Tu si vypracujete na papír a zkoušející si to pak projde a případně se vás na něco doptá. Zde ještě jedna rada - nehádejte se se zkoušejícím, akorát ho tím naštvete a zhorší vám známku. On to stejně umí líp než vy, zabývá se tím přece jež desítky let!!

Hodnocení: Napoprvé v předtermínu - B. Několik lidí mělo problém se získáním zápočtu. Také vím o pár lidech, kteří šli zkoušku dělat na několikrát ale nevím o nikom, kdo by předmět musel přetahovat.

5FM - Fyzika materiálů

Fyziku materiálů jsem si vybral, protože mě předměty týkající se právě materiálových věd zaujaly v předchozích semestrech. Tento předmět ovšem byl svou náplní docela jiný. Výuka je velice teoretická, to sice není úplně na škodu, protože náplň předmětu je stále zajímavá. Netýká se však přímo materiálů jako takových, jde o fyzikální děje "pod pokličkou". Dozvíte se například proč se mění struktura materiálů při jistých teplotách, popíšete si principy. Pokud si libujete v teoretické fyzice, bude vás to bavit. Já měl předmět rád, někdo ho ale přímo nenáviděl. Na přednášky jsem kvůli své lenosti nechodil (čehož zpětně lituji, mohly být velice zajímavé). V průběhu semestru se píší 2 zápočtové testy, z nichž nesmíte mít F. Pokud máte F z některého testu, opravujete právě ten, ze kterého čtyřku máte. Na cvičeních vypracováváte elaboráty (nemusíte se s nimi otravovat doma) a ty pak na konci hodiny odevzdáváte, nesmíte si je tedy před každým cvičením vytisknout. Elaboráty vám pak budou sloužit jako solidní příprava na zápočtové testy. Zkouška je ale trošičku jiná káva. Na zkoušku máte mnoho otázek, které sice znáte dopředu ale je jich opravdu mnoho + zkoušející vyžaduje napsat opravdu všechno to, co víte. Je to asi jediná zkouška, kde se vyplatí napsat skutečně úplně všechno co vás k tématu napadne, i když se ho to přímo netýká. Na zkoušku si doporučuji vyčlenit více dní, rozsah je opravdu veliký. Záleží na tom, jakou máte paměť, mezi některými věcmi jsou sice souvislosti zřejmé a naleznete je docela rychle (nebo vám je řekne cvičící, žejo :) ), i tak ale zůstane spousta věcí, které se musíte jednoduše "našprtat". Mně osobně příprava na zkoušku zabrala dva a půl dne ale přiznám se, že jsem zdaleka neuměl všechno a šel jsem to risknout. Měl jsem však štěstí na zadání. Pokud chcete umět opravdu všechno, doporučil bych nechat si na zkoušku tak 4 až 5 dní. 

Hodnocení: Zkouška napoprvé - C. Zápočet dostali snad všichni, zkouška dělala pár lidem problém (nedivím se, memorování není mou nejsilnější stránkou).

5KS - Konstruování strojů - strojní součásti

V tomto konstruování nebudete dělat výkresy. Tentokrát pro změnu budete jen počítat, například zatížení ložisek. Musíte si koupit poměrně drahou knihu (Shigley), která vás bude provázet i další semestr. Předmět měl přednášky (nechodil jsem) a cvičení. Můj cvičící byl sice veselá kopa a vykládal vtipy a všemu se smál ale na druhou stranu mě nenaučil nic. Cvičení jsou taková zvláštní. Řešené příklady jsou obsaženy v PDF, které však nemáte k dispozici. Náš cvičící jej navíc neustále přibližoval, oddaloval a skákal v něm ze strany na stranu takže mít uceleně zapsaný příklad nebylo jednoduché. Já měl jen rámcově popsané příklady a moc jsem nevěděl o co tam jde. Zápočtové písemky byly 2 a opět bylo zapotřebí získat alespoň polovinu bodů, přičemž příklady na písemkách byly obdobami příkladů ze cvičení. My navíc mohli mít při řešení příkladů sešit, takže jejich řešení bylo opravdu banalitou. Na písemkách byla také teorie, šlo ale o úplné základy a pokud jste dávali na cvičeních pozor, odpověď jste si odvodili. Zkouška byla ale docela jiná kapitola. Opět byla změněna zadání. Zkouška měla teoretický vstupní test a pak praktickou část, ve které se řeší příklady. Celá zkouška se píše na počítači, takže v teoretické části vybíráte jednu odpověď z nabízených možností, v početní části zadáváte výsledek do počítače (zde pozor na jednotky v nichž máte výsledek zadat). Poprvní jsem se na zkoušku učil 2 dny, teorií jsem prošel ale u příkladů mi 1 příklad chyběl do úspěšného splnění. Napodruhé jsem se učil další dva dny, tentokrát pouze příklady (teorii jsem uměl z minula) a to už stačilo. Zkouška je docela zákeřná, počítají se tam i příklady, které na cvičeních vůbec nevidíte. Sice můžete mít u sebe knížku, ze které vyčtete spoustu informací (jsou tma i řešené příklady), nespoléhejte však na to, že příklad "vybastlíte", chce to řešení těch příkladů rozumět.

Hodnocení: Napodruhé 82/100 - B. Zápočet dostali snad všichni, se zkouškou mělo však problém mnoho studentů. Doporučoval bych delší přípravu na zkoušku (alespoň 3 dny, ideálně však 4) a zaměřit se na řešení příkladů + se naučit dokonale orientovat v Shiglym.

6SR - Stavba výrobních strojů a robotů

Nejjednodušší volitelný předmět z nabídky. Přednášky jsem nenavštěvoval, cvičení byla ale zajímavá. Ukážete si například techniky programování průmyslových robotů (s programováním počítačů a mikrokontrolérů to nemá vůbec nic společného, používá se k tomu grafický "klikací" software) nebo technologii virtuální reality. Přes semestr jinak neděláte vůbec nic, jedinou podmínkou je docházka. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem, který není nikterak náročný, naučit se na něj dá za jeden večer. Předmět bych si znovu asi nedal, byl totiž tak snadný, až jsem se styděl.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet - B.

Čtvrtý semestr na FSI VUT

Čtvrtý semestr je na FSI pomyslným sítem. Lidé, kteří opakují předměty ze semestru druhého mohou mít problém s nahromaděním zkoušek. To ve spojení s poměrně těžkými předměty jako jsou Pružnost a pevnost nebo Automatizace může být velice nepříjemné, zvlášť když opakované předměty musíte úspěšně ukončit.
Teď se definitivně ukáže, kdo se umí a neumí učit. Tím ovšem nemyslím učení se teorie zpaměti a nějaké memorování vzorců, do nichž pouze stačí dosadit pár čísel, jde o učení s pochopením. Pružnost jednoduše nejde „ošulit“ jako předcházející předměty. Pokud jste se však průběžně připravovali předcházející tři semestry, k čemuž se vás prostřednictvím těchto příspěvků snažím nabádat, neměli byste mít problém ani s tímto semestrem.
Po tom, co jsem vás dostatečně vystrašil bude, jako obvykle, následovat stručný popis jednotlivých předmětů.

6AA – Automatizace

Zajímavý název ale bohužel nezajímavé učivo. Vzhledem k faktu, že přednášky tohoto předmětu byly zařazeny do rozvrhu hned po přednáškách z Pružnosti a pevnosti (ano, byl jsem na pár přednáškách), rozhodl jsem se je navštěvovat. Prvotní nadšení bylo ovšem velice rychle vystřídáno zklamáním. Přednášky byly velice nezajímavé až uspávací. Výklad jsem moc nechápal a nebyl jsem schopen udržet pozornost, nevydržel jsem tedy chodit dlouho a po 3 absolvovaných přednáškách jsem chodit přestal. Nicméně i ty 3 přednášky stačily k tomu, abych poznal, že i ostatní studenti sdílí můj názor (na třetí přednášce nás již bylo asi jen 40 - ze začátku semestru byla takřka plná aula). Kromě přednášek má tento předmět i výuku skrze cvičení. Ta probíhají s týdenní periodou a jsou vždy na dvě hodiny. Je na nich probírána teorie automatizace (například zjednodušování booleovských výrazů pomocí karnaughových map nebo schémata logických obvodů). Také si osvěžíte práci s Matlabem, i když v trochu jiné podobě než znáte z předmětu Informatika. Nejde totiž o výpočty ale o vyšetřování charakteristik a stability regulátorů. Předmět na mě působil velice rozporuplně. Na jedné straně jsem rád, že jsem se seznámil s karnaughovými mapami a blokovými schématy, na straně druhé jsem mimo tato dvě zmíněná téma příliš nechápal o co jde. Šlo o řešení naprosto abstraktních věcí a co jsem se ptal okolí, tak jsem v tomto nebyl sám. V průběhu cvičení se píší i testy, které byly více méně shodné se sběry, které můžete nalézt buďto na facebooku nebo FSI foru. Dále bylo nutné vypracovat projekt, k němuž musíte vytvořit blokové schéma v programu LOGO Soft (ano, další balast do vašeho počítače, který zapnete jen jednou a hned po použití jej odinstalujete). Nutná byla opět polovina z celkového počtu bodů (15/30). Můj ročník provázel nepříjemný fenomén změn formátu a zadání zkoušek u mnoha předmětů, automatizaci nevyjímaje. Dříve o automatizaci platilo, že šlo o velice snadnou zkoušku. Mnoho studentů říkalo, že se dala udělat tak, že jste si stáhli skripta na USB flash disk a zkoušku na počítači opsali z nich. My ale již zkoušku na počítači neměli. Čekala nás velice nepříjemná zkoušková písemka. Příprava byla poměrně náročná, jelikož jsem absolutně netušil, co v písemce čekat + jsem látce mnohdy nerozuměl (mám pocit, že jsem jí ani rozumět nechtěl…). Skripta jsem sice komplet přečetl a vypracoval si z nich výpisky, ale na zkoušce se objevily jiné věci. I přes to jsem zkoušku dal, i když ne nijak oslnivě. Hodnocení bylo poměrně mírné. Celkem jsem se učil 3 dny a jsem rád, i teď po roce, že mám tuto zkoušku hotovou. Řekl bych, že dnes již budou vyhotoveny sběry zkoušek z minulých let a aspoň se budete mít od čeho odrazit.

Hodnocení: Napoprvé D. Poměrně dost lidí šlo na zkoušku víckrát nicméně neznám nikoho, kdo by předmět musel opakovat další semestr.

4KI – Kinematika

Další předmět ze série mechanika těles. Tentokrát se budete zabývat vyšetřováním pohybu těles. Náplň předmětu je velice zajímavá. Byl jsem i na prvních pár přednáškách (pokud vám to na cvičení nepůjde nebo chcete mít hodně příkladů s řešením, doporučuji chodit – řeší se tam) a byly celkem dobré. Pak ale zvítězila lenost nad rozumem a chodit jsem přestal, přesto bych účast na nich doporučil, právě kvůli těm příkladům, které se tam, včetně výkladu, řeší. Na cvičeních se nejprve stručně zopakuje teorie z přednášek a pak se řeší příklady. Mě osobně řešení příkladů tohoto typu velice bavilo. Zpočátku se řeší příklady výhradně analytickou formou a řešení vede na diferenciální rovnici. Nejde ovšem o žádná pekla z Matematiky 3 ale o poměrně jednoduché věci. Jde převážně o různé vrhy. Pokud jste si byli tímto tématem ve Fyzice 1 nejistí, tak si právě zde hezky usadíte znalosti v 1F nabyté. Dále se řeší mechanismy z hlediska pohybu a to jak analyticky, tak graficky. Pár hodin je také na počítači, kdy si v Matlabu a Simulinku vyzkoušíte řešení úloh pomocí výpočetní techniky. Během semestru se píší, stejně jako ve statice, celkem 3 zápočtové písemky, které jsou v součtu na 20 bodů a pro získání zápočtu je, jako vždy, nutná právě polovina bodů. Závěrečná zkouška má teoretickou a početní část. Teoretická je, stejně jako ve statice a vlastně všech předmětech z ústavu mechaniky těles, připouštěcím testem, kterým musíte projít, jinak zkoušející vaše příklady ani nebude kontrolovat. Trochu nepříjemný je fakt, že zkoušející opravuje teorii během toho, co vy počítáte příklady a průběžně posílá pryč lidi, kteří nezískali dostatečný počet bodů. Toto jenom dále přiživuje napjatou atmosféru, která se tak dala krájet. Vzhledem k faktu, že jsem s látkou neměl přes semestr vůbec žádný problém jsem se na zkoušku připravoval pouze jeden večer a to tak, že jsem si proletěl skripta, udělal výpisky a pak prošel sběry starých teoretických testů (příklady jsem si taky jen prošel, nepočítal jsem je). Podle toho také dopadla moje zkouška. Náplň předmětu není nikterak těžká, jde asi o nejlehčí předmět z ústavu mechaniky těles, který je zároveň velice zajímavý, kdybych mohl dělat zkoušku znovu, tak bych se asi připravoval víc, sotva projít z takhle snadného předmětu je trochu škoda.

Hodnocení: Napoprvé 57/100 – E. Moc jsem se nepřipravoval, proto špatná známka. Asi 15 lidí ze zkoušky bylo vyhozeno jenom kvůli teorii, co jsem pak četl na FB, tak valná většina lidí, kteří teorií prošla, zkoušku dostala.

4KC – Konstruování a CAD

Další konstruování, tentokrát však již trošku zajímavější než v předchozích případech. Rozdělíte se na skupiny a každá dostane zadaný projekt, podle kterého dostanete na konci semestru známku (předmět je ukončen klasifikovaných zápočtem). Téma vašeho projektu si buďto můžete vymyslet úplně sami (spousta průmyslováků zde recykluje své projekty ze střední) nebo si můžete zvolit některé z nabízených zadaní. Můj projekt vzešel z druhé možnost a spolu s kamarádem jsem si vzal „ruční hřebenový lis“. Na prvním cvičením jsme byli seznámeni s hodnocením předmětu a s nabízenými zadáními projektů, na druhém jsme již měli říct, o jaký projekt v našem případě půjde a na třetí cvičení si pro ostatní nachystat krátkou powerpointovou prezentaci o tom, co budeme vlastně dělat a jaké výpočty bude nutné provést. Toto bylo velice zajímavé, protože jsem, coby gymplák, ani pořádně nevěděl jak takový ruční hřebenový lis vypadá. Nicméně po nastudování si podkladů pro vytvoření prezentace jsem již všechno věděl. Spousta lidí se vykašlala na prezentaci a cvičící z toho vůbec nebyl nadšen, u každé skupiny si taky vždycky poznamenal, jak se mu prezentace líbila, takže radím – nekašlete na to, zbytečně si kazíte výsledné hodnocení. Na dalších cvičeních již probíhají individuální konzultace projektu, nejprve konzultujete výpočty a poté výkresovou dokumentaci k projektu. Zde velice doporučuji neustále se vyptávat, jednak pak budete mít váš projekt přesně podle představ cvičícího a také se můžete dozvědět spoustu zajímavých informací. Já se vždycky ptal také na to, co by bylo dobré udělat do příště, abychom projekt v klidu stíhali. Cvičící si stále dělal poznámky, zda splňujeme jeho představy a nekašleme na to. Celkovým výstupem předmětu je pak výpočtová zpráva a výkresová dokumentace projektu. Předmět je docela velkým zabijákem času. S kamarádem jsme se opravdu snažili mít jak výpočty tak výkresy co možná nejlepší a stálo nás to plno víkendů v průběhu semestru. Nakonec však času stráveného nad projekty nelituji, naučil jsem se toho hodně.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet – A.

4M – Matematika 4

Statistika a pravděpodobnost mě nebavila už na gymnáziu a teď mě to čekalo i na vysoké. Přednášky jsem ani jednou nenavštívil. Do předmětu si musíte koupit skripta, která zároveň slouží jako sbírka úloh. Výuka na cvičeních probíhala v mém případě tak, že cvičící na konci hodiny zadal několik příkladů na spočítání doma a na začátku další hodiny vyvolával lidi a ti pak museli jít tyto příklady počítat na tabuli s výkladem pro všechny. Výklad ze strany cvičícího prakticky žádný nebyl a všechno jsme si museli nastudovat doma ze skript sami. Mě osobně to vůbec nebavilo a tak jsem toho moc neuměl. Na cvičeních se v průběhu semestru píší 2 zápočtové písemky, z nichž je opět nutné získat alespoň polovinu bodů. Přes moji nechuť k tomuto předmětu, jenž byla navíc umocněna nechutí cvičícího nás cokoliv naučit, se mi podařilo zápočet získat bez jakýchkoliv potíží. Kromě zápočtovek musíte také vypracovat semestrální projekt, který se ale dá v klidu zvládnout za pár večerů. Na zkoušce, na kterou jsem se moc nepřipravoval (asi 2 večery), vás pak čekají příklady podobné těm u zápočtovek, jde o obdoby příkladů ze skript.

Hodnocení: Napoprvé 55/100 – E. Statistika mě nebaví. Pár lidí šlo na zkoušku víckrát, nicméně jsem neslyšel o lidech, kteří by předmět museli přetahovat.

4PP – Pružnost a pevnost 1

A máme zde dalšího zástupce z dlouhé řady předmětů od ústavu mechaniky těles, démonizovanou „pružinu“. Předmět svou skladbou v podstatě navazuje na učivo statiky. Pokud jste tedy nepodcenili právě statiku, máte solidní základy, na kterých můžete nyní stavět. Tento předmět má tak krutou pověst, že jsem se donutil chodit na přednášky, a to jsem vydržel celé první 4 týdny semestru (přednášky jsou dvakrát týdně, vždy po dvou hodinách). Přednášky jsou sice mnohdy zajímavé ale nebavilo mě neuvěřitelně zdlouhavé odvozování rovnic na tabuli, z čehož člověk stejně moc neměl, protože přednášející začal tabuli mazat vždy od konce, a to prakticky ihned po dopsání posledního písmene. Jde ale rozhodně o kvalitní přípravu na teoretický test, který je v tomto předmětu skutečně zabijácký, o tom ale později. Pokud však, jako já, přednášky neodchodíte všechny nebo nechodíte vůbec, máte možnost si stáhnout cizí zápisy z přednášek. Rozhodně si je doporučuji alespoň projít, protože na teoretickém testu vás může potkat prakticky cokoliv a rozsah je skutečně velký. Na cvičeních nejprve řešíte VVÚ pro přímý (znáte ze statiky), lomený a zahnutý prut. Poté se budete zabývat tahem a tlakem a nakonec vás potká ohyb a krut. V podstatě to stejné vás čeká u zkoušky, ovšem v podstatně složitější variantě. Zápočtové písemky jsou zase 3 a jde o příklady stejného typu jako na cvičeních. Pokud si tedy před každou písemkou propočítáte příslušné kapitoly ze sešitu, neměli byste mít problém. Dost lidí však zápočet nezískalo – chce to opravdu nepodcenit přípravu na testy. Zkouška je ovšem skutečný zabiják. Zadání bývá na skupiny A a B. Nejprve vás čeká teoretický test, kde je prvním příkladem vždy VVÚ, velice často prostorové, na jehož vyřešení však máte pouze minutu! Následují teoretické otázky na jejichž vypracování máte čas pouze během čtení a vysvětlení otázky druhé skupině (odhadem něco mezi 20 a 30 sekundami), takže buďto víte nebo nevíte. Nepište si zadání otázek, nebude pak stíhat odpovídat (zkoušející vás na to upozorní na začátku zkoušky). U tohoto testu jednoduše buďto víte odpověď a rovnou ji napíšete nebo máte na papíře prázdno. Na vymýšlení odpovědi nebo dlouhé rozpomínání se není čas. Jakmile dopíšete teorii následuje krátká pauza a pak příklad na tah-tlak. Zde se důkladně naučte řešit příklady pomocí symetrie, velice často totiž alespoň část příkladu vede na tuto metodu (i moje zkouška byla typickým příkladem na symetrické řešení). Pokud špatně uvolníte tělesa, máte automaticky 0 bodů, tak si na to dávejte pozor. Druhý a poslední příklad je na ohyb/krut. Příklad bývá velice často zadán zmatečně, projděte si tedy stará zadání na facebooku ve skupině věnující se právě pružnosti (její jméno si již bohužel nepamatuji ale bylo tam něco s 4PP). Po posledním příkladu se zapisujete křídou na tabuli a pak v zapsaném pořadí přistupujete k ústní části zkoušky. Snažte se zapsat na tabuli co nejdřív, jinak můžete jít na řadu klidně až za 7 hodin. Já o tomto systému zapisování věděl a tak jsem si sedl do levé přední lavice s křídou v kapse od saka. Díky tomu se mi povedlo zapsat se hned jako druhý. Samotná ústní zkouška probíhá tak, že zkoušející projde vaše příklady a občas se vás zeptá na něco k nim, výhodou je, že mu můžete dovysvětlit vaše myšlenkové pochody a pokud nepůjde o vyložené nesmysly, je schopen to i ocenit. Pokud vám kus příkladu chybí, dostanete prostor k vysvětlení toho jak byste počítali dál. Doporučuji si opravdu poctivě napočítat stará zadání, protože na zkoušce bohužel není moc času. K napjaté atmosféře navíc přispívá i to, že zkoušející, podobně jako u kinematiky, čte počty bodů z teorie u jednotlivých lidí v průběhu počítání příkladů (těžko říct, zda to tak probíhá i dnes, když máme to GDPR). Na zkoušku jsem se celkem učil 4 dny a jeden večer k tomu, rozhodně nejdelší čas ze všech zkoušek, které jsem během bakalářského studia absolvoval. Zkouška byla velice náročná, bylo nutné nejen dobře pochopit jak se úlohy řeší a jak jejich řešení vůbec funguje ale také se vyloženě našprtat spoustu teorie. Právě zkouška z tohoto předmětu se stane spoustě studentů FSI osudnou a mnoho lidí předmět opakuje v dalším semestru, proto radím: nepodceňte přípravu na pružinu!! Opravdu jí věnujte klidně 5 dní, ať máte jistotu, že to chápete a umíte teorii. Bez pečlivé přípravy tuto zkoušku prostě nedáte.

Hodnocení: Napoprvé 65/100 – D. Dost náročná zkouška, někdo ani nedostal zápočet a velký počet lidí zkoušku přetahoval. Mnoho lidem se tato zkouška stane osudnou, proto 4PP opravdu nepodceňte.

DTB – Technologie obrábění

Tento předmět svou náplní navazuje na předcházející technologický předmět 3VT. Předmět je ovšem o něco teoretičtější. Dozvíte se o tom jak je tvarován řezný nástroj nebo jak se programuje CNC (úplné základy) a také se dozvíte nějaké základy 3D tisku. Kromě cvičení má tento předmět i přednášky, které jsem opět nenavštěvoval, cvičící však látku neustále opakoval do zblbnutí, takže zvládnutí zkoušky nebyl žádný problém. Náplň předmětu byla poměrně zajímavá, dozvěděl jsem se mnoho věcí, které mě dříve ani nenapadly. Na zkoušku jsem se učil jeden večer tím, že jsem si prošel zápisky ze cvičení a bohatě mi to stačilo.

Hodnocení: Napoprvé C. Nevím o tom, že by předmět někdo opakoval, pár lidí, kteří šli na zkoušku víckrát se našlo

3NU – Numerické metody 2

Tentokrát jde o numerické řešení diferenciálních rovnic. Řešení provádíte jednak do sešitu a jednak v Matlabu. Bohužel naše cvičící pořád jenom vykládala teorii a nikdo nevěděl jak skripty v Matlabu psát (jen nám teoreticky popsala řešení příkladů ale nikdy neukázala hotový kód). Z předmětu se na konci píše klasifikovaný zápočet – dostanete zadán příklad a máte napsat skript v Matlabu, který jej vypočítá, problém byl v tom, že nikdo nevěděl jak skript napsat. Cvičící nám ovšem slíbila, že máme všichni E jisté, takže jsme byli v klidu. Nebylo žádným překvapením, že E dostali skoro všichni (snad ani nevím o nikom, kdo by dostal něco jiného). Předmět nemá přednášky.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet – E. E dostali snad všichni z naší skupiny.

Shrnutí poznatku o čtvrtém semestru

Čtvrtý semestr byl dost náročný, hlavně kvůli těžkým zkouškám – Pružnost a Automatizace. Pružnost je sice dost náročný předmět (hlavně kvůli teoretickému testu) ale určitě není náročná tolik, jak se o ní říká. Automatizace dělala problém, protože nám byla změněna forma zkoušky (nově na papír) a nikdo nevěděl co ve zkoušce čekat.

Přes semestr doporučuji si průběžně procházet příklady z pružiny, tím myslím poctivě se učit na písemky, dost vám to pomůže v přípravě na závěrečnou zkoušku a zbyde vám tak více času na pekelnou teorii. Pokud jste poctivec jako já, počítejte s tím, že vám hodně večerů sebere tvorba projektu do konstruování.