Třetí semestr na VUT FSI

Ve třetím semestru bylo oproti semestru druhému mnohem méně úkolů, jedinými úkoly přes semestr byly protokoly do materiálů a fyziky, na konci semestru jsme museli zpracovat elaborát do technologie obrábění, což však nebylo nikterak náročné. Stále však platí, že je třeba se učit na průběžné písemky.

3F - Fyzika 2

Fyzika 2 volně navazuje na fyziku 1 z předcházejícího semestru. Hlavní náplní tohoto předmětu je elektřina a magnetismus, což je sice zajímavá látka, bohužel na ni ale do konce bakalářského studia již nenarazíte. Předmět probíhá úplně stejně jako fyzika 1 - píší se tedy 3 zápočtové písemky, ze kterých můžete v součtu získat maximálně 20 bodů a pak můžete získat dalších 10 bodů za protokoly z laboratoří. V rámci 2F se již velké množství příkladů řeší přes integrály, které si musíte sami sestavit, většinou již nejde o pouhé tupé dosazování do vztahů. Celkově mi ale 2F přišla jednodušší než 1F. Několik lidí mělo problém se získáním zápočtu, je tedy potřeba nepodcenit přípravu na písemky. Zkouška vypadá zase stejně jako u první fyziky. Na předtermínu (který jsem navštívil) jsme dostali teoretický test (přípravu na teorii u zkoušky opravdu nepodceňuje, otázky jsou opět přinejmenším zvláštní) a poté dostal každý individuálně zadaný nějaký příklad nebo úlohu, kterou má řešit - já dostal k řešení návrh na měření rychlosti elektronu a popis výroby střídavého elektrického proudu. Obě úlohy jsem vyřešil a v součtu dostal 89 bodů, chtěl jsem již samozřejmě A, když mi do něj chyběl pouze 1 bod, pan docent byl ale nesmlouvavý a tak mi zůstalo B. Na přednášky jsem opět nechodil :D výrobu střídavého proudu jsem si pamatoval z gymnázia a návrh zařízení na měření rychlosti elektronu jsem nějak poskládal ze znalostí látky.

Hodnocení: Zkouška napoprvé v předtermínu, 89/100 - B. Hodně lidí mělo problém se zápočtem a hodně lidí nedalo zkoušku.

3M - Matematika 3

Předmět je zaměřen na posloupnost a řady (řeší se první polovinu semestru) a diferenciální rovnice (zbytek semestru). Přednášky jsem nenavštěvoval, kromě nich jsou pak u tohoto předmětu tříhodinová ubíjející cvičení a k tomu hodiny v počítačových učebnách, kde se učíte pracovat se softwarem MAPLE (z toho píšete na konci semestru takový srandatest za 5 b, o tom ale později). Ve cvičeních se píší celkem 2 testy, z nichž můžete získat maximálně 20 bodů, přičemž vám stačí získat v součtu z obou 10 b pro udělení zápočtu. Nevím jak to bylo na ostatních cvičeních, v našem případě ale cvičení vypadalo tak, že cvičící pouze napsal na tabuli zadání příkladu a pak si hrál na mobilu nebo odešel z učebny (ano, třeba půl cvičení tam nebyl) a po cca 5 minutách buďto shrnul řešení na 3 řádky nebo napsal pouze výsledek příkladu. Cvičení mi tedy nedaly vůbec nic, snad jen to, že jsem měl příklady s výsledky (které byly aspoň správně), to jak se k nim ale došlo, bylo celý semestr otázkou samostudia a právě v tuto dobu jsem využil kanál onlineschool na YT, o kterém jsem již dříve psal. Možná právě díky tomu, že se na cvičeních vůbec nic nedělalo jsem byl donucený se matematiku začít opravdu intenzivně učit doma (průběžně jsem propočítával příklady ze cvičení s pomocí videí z výše zmiňovaného YT kanálu), díky tomu jsem se látku opravdu naučil a nakonec získal ze zápočtů 20/20 b. Cvičení na maple byla opravdu zajímavá. Nikdo pořádně nevěděl o co šlo (naštěstí jsme tento software nikdy nepotřebovali opravdu použít). Na konci semestru byl test až za 5 bodů, které byly pouze do plusu k bodům ze zápočtovek. Vůbec jsem nevěděl co v příkladech dělat ale to nikdo. Něco jsem tam naklikal a ejhle 5/5 b bylo doma. Někteří lidé na test vůbec nedorazili, tím ale ublížili sami sobě, protože zkoušející všem dal, co vím, minimálně 3 body. Na zkoušku jsem se tentokrát vůbec neučil, jen jsem si prošel napočítané příklady, které jsem si řešil přes semestr večer před zkouškou. Na zkoušce sice byly i parciální diferenciální rovnice, které se na cvičeních neřešily, to mě ale moc netrápilo, protože mě tato látka příliš neoslovila.

Hodnocení: Napoprvé 77/100 - C, vím, že spousta lidí z naší skupiny měla problém se zápočtem (ani se nedivím, pokud se neučili doma) a se zkouškou, je tedy třeba tento předmět nepodcenit.

3ST - Statika

Lehký úvod do mechaniky těles. Řeší se úlohy zaměřené na rovnováhu sil na těleso a celý semestr vás budou provázet zkratky NNTN a NNTP. Předmět je takový strojařský strašák, protože jde o jeden z předmětů, kde je třeba látku opravdu pochopit a ne se ji jen tupě našrotit. Předmět má zase cvičení a přednášky (které jsem jako ostatní ignoroval a nebyl ani na jedné :) ). Na kraji semestru se berou opravdu velice jednoduché věci - počítání s vektory (opáčko z 1M) a výpočet momentu síly. První zápočtovku tedy nepodceňte. Ze zápočtů můžete mít ke zkoušce celkem až 20 bodů (na získání zápočtu je třeba mít alespoň 10) a první zápočtovka je za 7!!! Pokud se tedy naučíte počítat s vektory, máte zápočet v kapse. Dále se počítají prutové soustavy a jiné soustavy těles. Látka je nesmírně zajímavá a příklady nejsou příliš těžké, pokud pochopíte, jak se rozkládají síly. Příklady se řeší jednak analyticky (pomocí rovnic) a také graficky. Grafické řešení umí být zmateční a nepřehledné, proto doporučuji mít na cvičení 60 stránkový sešit a každý graficky příklad řešit na prostředek nové stránky, ať se v tom vyznáte (já jsem expert na nacpání příkladu na poslední centimetr papíru). Na zkoušku jsem se poprvé učil 2 dny a počítal jsem jen příklady, které jsem pak uměl dokonale. Zkouška má ovšem dost zabijácký teoretický test na 30 bodů, ze kterého musíte mít minimálně 15, jinak se zkoušející na příklady ani nepodívá! A to byl můj kámen úrazu, myslel jsem si, že teorii nějak vybastlím a nevybastlil jsem :D, některé teoretické otázky byly totální vražda a pokud se důkladně nepřipravíte, nemáte moc šancí testem projít. Já doufal, že jsem tam alespoň polovinu měl a neměl. Přitom příklady jsem měl vyřešené úplně stejně jako zkoušející (vždy je po zkoušce řeší na tabuli, takže víte na čem jste, což je fajn). Po tom, co mi v indexu přistálo F jsem šel na konzultaci - měl jsem 14 bodů z teorie. Doufal jsem, že mi pan docent ten jeden bod přidá, když jsem měl oba příklady vyřešeny dobře (dostal bych tím pádem B) ale odvětil mi pouze, že pravidla jsou pevně daná a uvidíme se příště. Na příště jsem se tedy teorii důkladně naučil (přečetl celá skripta a vypsal věci, u kterých jsem předpokládal, že  u zkoušky budou) a to se vyplatilo - na svoje výpisky sem dávám odkaz - zkoušku jsem již dal. Nicméně teorie byla stále docela vražda + zkoušející kontroloval u příkladů jen výsledky (po zkoušce říkal, že v životě po nás budou chtít jen výsledky, tak nás na to tímto připravuje), což byl taky masakr, protože vám stačilo udělat numerickou chybu (není problém v záplavě šílených čísel, která vám budou vycházet) a už máte celou dílčí úlohu za 0. Celkové bych to shrnul tak, že pokud nepodceníte přípravu a máte trochu prostorové představivosti, předmět dáte. Zkouška je ale dost náročná právě kvůli šílenému teoretickému testu.

Hodnocení: Napodruhé - 71/100 - C. Dost lidí nedostalo zápočet a spousta vyletěla na zkoušce a oprakovali celý předmět další rok - na tomto předmětu skončí dost lidí na škole úplně, tak pozor.

3SV - Struktura a vlastnosti materiálů

Asi můj nejoblíbenější předmět za celé studium. Sice jsem zase nechodil na přednášky (zpětně si říkám, že jsem chodit měl, určitě by za to stály!) ale úžasný cvičící to vyvážil. V tomto předmětu dále rozvíjíte znalosti z BUM. Jde o materiálovou fyziku, v podstatě se učíte chemických reakcích při výrobě oceli, o difuzi a dalších velice zajímavých věcech. Na každou hodinu je třeba zpracovat teoretickou přípravu (projděte si přednášky na e-learningu), bez ní vás ze cvičení vyhodí a také vypracovat protokol z minulého cvičení. Píší se 2 zápočtové testy, z nichž dostáváte známky, které slouží opět jen orientačně pro rozhodnutí zkoušejícího u zkoušky, pokud máte nerozhodně. Mě náplň cvičení neuvěřitelně bavila, tak příprava na zápočtovky nebyla problém. Na zkoušku jsem se učil, stejně jako v případě BUM, pouze přes noc. Díky tomu, že jsem ale měl solidní základ ze semestru (procházel jsem přednáškové prezentace a opravdu poctivě vypracovával přípravy na hodiny - bavilo mě to) jsem předmět zvládl v klidu. Nevím o nikomu, kdo by celý předmět opakoval, vím ale, že pár lidí dělalo zkoušku na víckrát, ti to šli ale asi jen zkusit.

Hodnocení: A, pár lidí dělalo zkoušku na více pokusů, zápočet dostali snad všichni.

3VT - Výrobní technologie 2

Předmět je věnován výuce obrábění. Dozvíte se základy o tom, jak obrábění funguje a naučíte se pojmenovat stroje a nástroje k němu využívané. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem - píšete elaborát na určené téma. V průběhu semestru se také podíváte do dílen a vyzkoušíte si obrábění na soustruhu nebo frézování. Byla to celkem zábava ale nic moc mi to nedalo, abych řekl pravdu, z předmětu si skoro nic nepamatuju :D.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet bez nejmenších problémů - A.

Druhý semestr na FSI

Po volnu v podobně zbytku zkouškového období začal druhý semestr. Byl o něco náročnější než semestr první ale pořád se dá zvládnout tak, že vám zbyde spousta času na vaše aktivity. Důležité je, stejně jako v prvním semestru, nepodceňovat přípravu na zápočtové písemky a úkoly dělat pokud možno co nejdříve, aby se vám nenakupily.

Druhý semestr jsem chodil pouze na přednášky z předmětu BUM (Úvod do materiálových věd) a na vybrané kapitoly z materiálového inženýrství. Na zbytku přednášek jsem vůbec nebyl (ani jednou), tak nemůžu soudit jaké byly. Nicméně účast na nich pro úspěšné zakončení semestru určitě není potřeba. Čas, který byste strávili na přednáškách můžete určitě zužitkovat jinak a lépe, zvlášť pokud, jako já, dojíždíte do školy hodinu.

V následujících odstavcích opět popíšu své dojmy a poznatky z druhého semestru studia na FSI VUT v Brně.

2IV - Informační výchova - informační gramotnost

Předmět informační výchova je celkově pozoruhodný. Snaží se vás naučit pracovat se školními systémy, které vám mohou ve třetím ročníku pomoct při tvorbě bakalářské práce. To všechno je sice hezké, ovšem když to budete ve třeťáku potřebovat, nic z toho si již nebudete pamatovat, nehledě na to, že si stejně každý bakalářku zpracuje podle sebe a při hodnocení se na formality až tolik nehledí, o tom bude ale více napsáno v příspěvku věnujícímu se psaní bakalářské práce. Předmět nemá žádné cvičení ani přednášky, je "vyučován" pouze v e-learningu formou PDF, které si přečtete a poté uděláte nějaký úkol skrze systém, takže můžete všechno dělat z pohodlí domova. Doporučuji úkoly udělat co nejdříve, ať je máte z krku. Můžete je i libovolně přeskakovat a dělat ve vámi zvoleném pořadí. Celkový počet bodů, který můžete získat bohatě přesahuje nutné minimum pro získání zápočtu, takže stačí vypracovat asi polovinu úkolů a máte hotovo. Já si úkoly zpracoval hned v prvním týdnu po jejich spuštění a tak jsem měl pokoj. Dost lidí si úkolů v e-learningu vůbec nevšimlo a tak zápočet nedostali, což je v případě tohoto předmětu dost ostuda a přetahovat jej je opravdu zbytečné. Na vysoké škole vás však již nikdo nebude upozorňovat na to, že máte v e-learningu nový úkol, všechno toto si musí student hlídat sám. 

Projít tímto předmětem není absolutně žádný problém, pokud se nevykašlete na úkoly v e-learningu (dají se udělat za dva, tři večery).

Hodnocení: Podmínky zápočtu jsem splnil hned první možný týden, několik lidí si úkolů ani nevšimlo a tak předmět opakovat další rok.

2F - Fyzika 1

Fyzika může být spolu s matematikou dalším strašákem na poli technickém. V případě fyziky 1 jde o opakování a možná prohloubení znalostí z mechaniky. Nejde pouze o mechaniku těles (vrhy, pády a podobně) ale i o mechaniku tekutin a plynů. Rozsah je +/- středoškolská fyzika. Maximálně se v ojedinělých případech setkáte v integrálem ve výpočtu (integrály v příkladech se doporučuji naučit sestavit, hodí se to nejen u zkoušky ale také v dalších, navazujících předmětech). Se slušným středoškolským základem by počítání příkladů nemělo dělat problémy. Jiná kapitola je ovšem teorie. Teorii zde bohužel nestačí tak úplně chápat, některé teoretické otázky jsou totiž zadané tak kostrbatě a občas i dost nesrozumitelně, že odpovědět správně není vždy jednoduché, přestože danou látku dokonale ovládáte. Proto si doporučuji procházet sběry starých teoretických otázek, abyste byli zvyklí na jejich formulace. 

Předmět je vyučován formou přednášek (na které jsem vůbec nechodil), cvičení (účast povinná) a laboratoře. Nezbytnou výukovou pomůckou je učebnice "HRW", ve které naleznete spoustu příkladů, řešení k nim ovšem v knize není, dá se však vygooglit i s řešením. Ke každé probírané kapitole máte vypsané doporučené příklady, které si doporučuji všechny propočítat, u zápočtů a zkoušky (kromě předtermínu, který mívá jiné zadání) se setkáte s jejich obdobou. Jako v ostatních případech platí, že je potřeba se učit na zápočtové písemky, ze kterých si ke zkoušce přenášíte cenné body.

Laboratoře mohou vypadat na první pohled zajímavě, ve skutečnosti je to ale dost otrava. Musíte vypracovávat protokoly (s protokoly se od teď budete potýkat do konce bakalářského studia), za které si ale ke zkoušce rovněž můžete přinést nějaké ty body. Jejich vypracování bývá dost otravné, náš cvičící trval na vypracování rukou, takže vám to jeden večer vzalo, vždycky je potřeba nějak okecat, co se dělalo, prostě otrava :). Ze cvičení si ke zkoušce můžete přinést maximálně 20 b, z laboratoří pak nejvýše 10 b. Příprava na zkoušku u mě vypadala tak, že jsem si prošel příklady napočítané přes semestr (doporučuji si spočítané příklady schovávat, jde o dobrou pomůcku při přípravě na zkoušku), dopočítal zbylé doporučené příklady, které nebyly součástí výuky na cvičeních (ano, na cvičeních se proberou asi jen 2/3 témat, co jsou potřeba ke zkoušce) a pak se nadrtil teorii. Celkově mi to zabralo 1 večer + 2 celé dny, šel jsem na předtermín, kde se objevil docela pekelný příklad s výstřelem z děla, kde bylo právě potřeba počítat s integrálem, proto opravdu doporučuji se naučit sestavovat integrály!

Hodnocení: Napoprvé v předtermínu 86/100 - B. Mnoho lidí dělalo zkoušku na druhý a třetí pokus, dost jich předmět i opakovalo, asi podcenili přípravu.

2K - Konstruování

Předmět volně navazuje na základy konstruování z prvního semestru. Opět potřebujete stejnou učebnici. Na rozdíl od prvního semestru se ve výkresech (projektech) již tolik nehledí na formální úpravu (jestli máte správný úhel rozevření šipky atd.) ale spíše na technickou správnost a smontovatelnost. Bohužel si již nepamatuji, jestli se v průběhu semestru psali nějaké písemky, nebo se hodnotily pouze projekty.

Předmět je orientován více výpočtově. Zabývat se budete hlavně výpočty uložení, vůle, rozměry kompenzačních členů atd. Předmět má pouze cvičení, ukončen je klasifikovaným zápočtem, který je písemka, ve které máte vypočítat uložení a udělat nějaký jednoduchý náčrt (od ruky) součásti, což v mém případě byla příruba. 

Na závěrečnou písemku jsem se vůbec neučil a stačilo mi to, dával jsem však pozor v průběhu semestru.

Hodnocení: Zápočet napoprvé. Známka C. Možná někdo šel na opravný pokus písemky, nevím ale o tom, že by někdo oprakoval celý předmět.

2M - Matematika 2

Tento semestr vás čekají funkce více neznámých. Budete počítat jejich extrémy, limity, derivace a integrály. V případě integrálů jde o látku trochu složitější na pochopení. Měl jsem obrovské štěstí na skvělou cvičící, která látku výborně vysvětlila a napočítala s námi spoustu příkladů, takže již nebyla potřeba prakticky žádná příprava na písemky a vlastně ani na zkoušku. V mém případě příprava vypadala tak, že jsem si prošel příklady ze cvičení v sešitě a bylo hotovo. Pokud ovšem takové štěstí na cvičící mít nebude, je určitě potřeba počítat doma. Dnes již na youtube.com existuje kanál onlineschool.cz, na kterém je látka prý poměrně dobře vysvětlena (za mě v druhém semestru jsem o tomto kanálu nevěděl nebo možná ještě vůbec neexistoval, těžko říct:) ). Předmět má cvičení a přednášky, na které jsem vůbec nechodil. Před zkouškou jsem si prošel sešit ze cvičení a pak si prošel pár starých zadání zkoušek.

Hodnocení: Napoprvé 75/100 - C. Dost lidí dělalo matematiku 2 na více pokusů, neslyšel jsem však, že by celý předmět někdo opakoval další rok.

2NU - Numerické metody

Stručný úvod do numerické matematiky. Opět jde o přednášky a cvičení a jako v předchozích případech jsem na přednášky nechodil. Na cvičení jsem bohužel neměl úplně ideální cvičící. Nikdo pořádně nevěděl, co se v hodině vlastně dělá. Chápali jsme, že jde o aproximace a interpolace funkcí ale to bylo asi všechno. Látku jsme prosvištěli kosmickou rychlostí bez toho, aniž bychom tušili co se děje a pak přišla zkouška. Naštěstí jsem za celé 3 roky na škole poznatky z toho předmětu nikdy nepotřeboval, jinak bych si musel stejně všechno nastudovat úplně sám. Na zkoušku byl povolený tahák, na který jsem si mohli napsat cokoliv (tuším, že šlo o A5 oboustranně), takže moje příprava na zkoušku vypadala tak, že jsem asi 2 hodiny smolil tahák, napsal na něj úplně všechno ze sešit a na zkoušce to nějak vybastlil, podle toho taky vypadalo moje hodnocení.

Hodnocení: Napoprvé 66/100 - D. Ani nevím, jestli někdo musel dělat numeriku na víc pokusů, řekl bych ale, že ne.

BUM - Úvod do materiálových věd a inženýrství

Jde o jediný předmět, ve kterém jsem navštěvoval tento semestr přednášky, a to včetně vybraných kapitol. Návštěvu přednášek  i kapitol doporučuji, pokud jste "gymplák" a chcete materiálům rozumět. 

V průběhu semestru se seznámíte s pozorovací aparaturou (mikroskopy), základy krystalografie a poté se až do konce semestru budete učit pracovat s binárními rovnovážnými diagramy, které jsou alfou a omegou materiálových věd. Ve cvičeních musíte mít na každou hodinu vypracovanou teoretickou přípravu (pokud chodíte na přednášku a kapitoly, tak si to můžete vypracovat přímo tam - vždy jde o přednášenou látku). Výstupem z každého cvičení je pak protokol (ano, zase otrava na doma). Musím se ale přiznat, že mě tento předmět opravdu velice bavil a vypracovávání protokolů mi ani tolik nervy nežralo. 

V průběhu semestru se píšou 2 zápočtové písemky z probrané látky. Písemky nejsou bodované ale dostáváte z nich známky přímo. Na zkoušce je jak písemná, tak i ústní část. Nejprve napíšete písemnou a poté několik hodin čekáte (doporučuji jít na oběd, čekat s prázdným žaludkem není nic, o co byste stáli) než zkoušející písemky opraví a pak si jednotlivě volá lidi na ústní. Pokud budete mít nerozhodnou známku, podívá se i na známky ze cvičení a na základě toho se rozhodně, kterou ze známek vám dá. Díky chození na přednášky i kapitoly jsem necítil potřebu se na zkoušku připravovat, nakonec mi to ale nedalo a tak jsem se večer (okolo 18:00) začal učit. Šlo o první zkoušku, kdy jsem před zkouškou nespal, protože mi to nedalo a přes noc jsem přečetl komplet všechny přednášky (e-learning) a své zápisy, pak šel na zkoušku a po úspěšném splnění jsem teprve šel spát :D. Doporučuji začít tedy ráno den před zkouškou, ať se vyspíte.

Hodnocení: Napoprvé - C. Nepamatuji si už bodování, tuším, že předmět byl na 50 bodů a zase se bodovalo po 10 %. Vím o tom, že tento předmět dost lidí opakovalo další rok, proto doporučuji ještě jednou chodit na přednášky.

2VT - Výrobní technologie 1

Nejvíc oddychový předmět, který na fakultě asi zažijete. Neznám nikoho, kdo by o něm neřekl, že byl super. V průběhu semestru si chodíte hrát do školních dílen. Vyzkoušíte si odlévání (včetně tvorby forem), kování, svařování, lisování a tvorbu povlaku na materiálu. Předmět nemá přednášky. Hodnocen je klasifikovaným zápočtem, kdy se zprůměrují všechny známky, které jste v průběhu semestru na jednotlivých pracovištích dostali. Na výuku je třeba si nosit pracovní oděv a obuv (ideálně modráková blůza).

Hodnocení: Zápočet klasifikovaný, napoprvé - A. Neumím si představit, že by někdo zápočet nedostal, snad jen pokud na výuku vůbec nechodil.

Shrnutí poznatků o druhém semestru

Druhý semestr na fakultě strojního inženýrství byl o něco náročnější, než semestr první. Opět zde platí, že připravovat se průběžně v průběhu semestru na zápočtové písemky se vyplatí! Také je potřeba hlídat si e-leargning, jestli nejsou nějaké úkoly k vypracování (hlavně informační gramotnost). Není rovněž není od věci si na začátku semestru nebo ještě před jeho začátkem projít všechny předměty v elektronickém indexu, abyste se seznámili s tím, co se v kterém předmětu dělá, jaké očekávat úkoly (fakt, že je něco potřeba vypracovávat v e-learningu bývá zpravidla napsaný v popisu předmětu).

Mým posledním doporučením je pořídit si diář s týdenním rozpisem na dvou stranách (když jej otevřu, tak vidím přes obě stránky všechny dny v týdnu) a do něj si zaznamenávat úkoly a písemky. Dost vám to pomůže s organizací času, pokud máte plno mimoškolních aktivit (přítelkyně, sport, kapela, ...).

První semestr na FSI

Úvod

První semestr bývá strašákem studentů na naprosté většině VŠ. "Strojárna", jak se slangově Fakulta strojního inženýrství nazývá v tomto není výjimkou. Člověk se zde totiž poprvé setká s vysokoškolskou matematikou, mnoho studentů (mě nevyjímaje) také s deskriptivou, základy programování, základy konstruování a spoustou dalších předmětů, které se s tímto oborem pojí. Já, jakožto absolvent gymnázia, jsem měl největší obavy právě z deskriptivní geometrie, která se ukázala být poměrně jednoduchým předmětem. Ve výsledku není první semestr nic, čeho by se měl člověk bát.

Na následujících řádcích shrnu svoje poznatky a dojmy z jednotlivých předmětů a z prvního semestru na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně.

3CD - CAD

Předmět by studenta měl seznámit s tvorbou výkresů a 3D modelů v programech společnosti Autodesk (ve smyslu ovládání těchto programů). Může to znít zajímavě ale v mém případě rozhodně nebylo. Asi záleží na konkrétních cvičících, kteří tento předmět vedou. V mém případě šlo o dva doktorandy, kteří se celé dvě hodiny jen bavili o svých disertačních pracích a studentů si vůbec nevšímali. Ke konci semestru nás sem chodila asi jenom polovina (docházku nekontrolovali a zápočet dostali všichni), což odráží kvalitu výuky. Rozhodně ale doporučuji výuku navštěvovat a cvičící neustále bombardovat svými dotazy, směřovanými k výkresům do předmětu konstruování. Pokud se budete snažit, můžete i z tohoto cvičení ve výsledku získat nějaké znalosti, aspoň tedy v případě, že jste s tímto softwarem (jako já) nikdy nepracovali.

Hodnocení: Zápočet dostali všichni.

1CH - Chemie

Předmět je vyučován pouze formou přednášek. Pokud jste byli, jako já :), nadšenci do chemie na střední škole, pak nemá vůbec smysl na přednášky chodit. Já byl jen na jedné - první - a co jsem se ptal ostatních, tak se tam probírají jen úplné základy středoškolské chemie jako názvosloví, vyrovnávání chemických rovnic, výpočet množství reaktantů atd. V průběhu semestru můžete vyplňovat odpovědníky skrze e-learning, ze kterých si můžete přinést plusové body ke zkoušce. Zkouška probíhá na fakultě chemické v počítačové učebně, opět formou elektronického odpovědníku, ve kterém je mix otázek napříč všemi tématy, které byly v semestru probrány. Maximálně můžete získat za celý předmět 100 bodů + body ze semestru. Známky jsou odstupňovány po 10 % (dle ECTS) jako u všech ostatních předmětů. Na zkoušku jsem se neučil ale jak jsem psal, chemie na gymnáziu mě hodně bavila a měl jsem solidní základ, který mi stačil.

Hodnocení: napoprvé 100/100 - A, nevím o tom, že by někdo opakoval, možné je ale vše.

1IN - Informatika

Tento předmět mě velice zaujal. Jde o úvod do programování skrze prostředí MATLAB (ve kterém jsem se nakonec rozhodl tvořit svoji bakalářskou práci). Výuka probíhá jednak formou přednášek a jednak formou cvičení, na kterých je kontrolována docházka. Prezentace přednášek nejsou špatně udělané a jsou ke stažení/prohlížení na e-learningu. V mém případě to bylo horší s přednášejícím, který nám místo látky vyprávěl o svých zážitcích z výletů po světě (o bouračce v Los Angeles vypráví prý dodnes). Osobně jsem vydržel pouze asi 5 prvních přednášek a dál jsem již nechodil - nemělo to smysl. Bohatě si stačí doma projít prezentace a člověk je na cvičení hned v obraze. Na začátku cvičení se psaly teoreticko-praktické testy, ve kterých byly otázky směřované na funkce a příkazy MATLABu, například jaký bude výsledek výpočtu atd. Z těchto testů musel člověk nasbírat alespoň polovinu bodů k tomu, aby byl připuštěn k tzv. BigTestu, což je forma zápočtové písemky. Předmět je ukončen klasifikovaným zápočtem (již zmiňovaný BigTest), ve kterém je zadána jedna funkce a jeden skript, který má člověk naprogramovat v daném časovém limitu. Šlo pouze o věci ze cvičení, takže kdo dával v průběhu semestru pozor, nemohl mít problém, i tak se ale našlo dost lidí, kteří museli BigTest opakovat. Ve výsledku šlo o dost zajímavý předmět, který mě vlastně přivedl k programování, o tom ale v jiném příspěvku. Na zkoušku jsem se připravoval tak, že jsem si prošel poznámky z hodin. Čas přípravy celkem - 1 večer.

Hodnocení: napoprvé B, poměrně dost lidí muselo BigTest opakovat, nakonec ale splnili asi všichni.

1M - Matematika 1

Matematika společně s fyzikou bývá strašákem studentů na vysokých školách, není se ovšem čeho bát. První půlka semestru je opakování věcí ze střední školy a maticový počet. Oboje je probíráno na vybraných kapitolách s matematiky, které mohu jen doporučit. Přednášky jsou pouze zahlcování teorií, přičemž náš přednášející vyhazoval lidi z přednášek (takové hrobové ticho jako na přednáškách z 1M jsem již nikdy nezažil), odchodil jsem však většinu (ano, první semestr jsem byl ještě poctivý student a chodil skoro na všechno). V druhé půlce semestru dojde na opakování funkcí jedné neznámé, a to jejich diferenciálního počtu, limit a nakonec, pro někoho možná nová věc - i integrální počet. Opět je všechno probíráno na vybraných kapitolách z matematiky. V průběhu semestru se píšou 2 zápočtové písemky, obsahem shodné s tím, jak jsem rozdělil obsah předmětu podle "polovin semestru". Zápočtovky byly celkem jednoduché, ovšem zase se našlo dost lidí, kteří museli psát opravku a dokonce i takových, kteří zápočet vůbec nedostali. Odtud první pravidlo studia na VŠ - nikdy nepodceňuj přípravu na zápočtovky. Získat zápočet je v mnohých případech těžší než udělat zkoušku. Chce se to vždycky večer před zápočtovkou učit a propočítat si příklady ze cvičení (na písemce potkáte jejich obdoby), pak projdete bez problémů. Body ze zápočtů (2×12 + 1; celkem tedy 25) se zase přenáší ke zkoušce. Na zkoušku jsem se učil 2 dny, propočítal jsem příklady ze cvičení a pak si vyhledal staré zkoušky (studentské fórum a facebook se jimi jenom hemží) a ty rovněž také propočítal. Pokud jste ale v matematice slabší, je na místě přípravu nepodcenit, matematika 1 bylo asi největší "síto" v prvním semestru.

Hodnocení: napoprvé 78/100 - C, dost lidí opakovalo jak zkoušku, tak celý předmět.

1PG - Počítačová geometrie a grafika

Jde o deskriptivní geometrii spojenou s úvodem do počítačové grafiky. Předmět je opět vyučován formou přednášek a cvičení. Přednášky byly jeden velký mišmaš deskriptivy a grafiky, nic jsem si z toho neodnášel, tak jsem na ně brzy přestal chodit. Na cvičeních se trénuje hlavně rýsování, ovšem v programu Rhino (ten si doma neinstalujte, ani jednou jsem ho nespustil) a  také dostanete celkem 3 rysy na doma. V průběhu semestru se píšou zápočtovky, které spočívají v rýsování v Rhinu. Celkem můžete získat až 30 bodů, které se přenáší ke zkoušce. Doporučuji určitě chodit na vybrané kapitoly z deskriptivní geometrie (pokud jste na střední neměli deskriptivu), protože na cvičení toho moc nenarýsujete a doma se vám určitě taky nebude chtít. Celkově je tento předmět takový zvláštní. Já jsem třeba na zkoušku vůbec neuměl výpočty (různé matice rotace, translace atd. ... i když jsem to nakonec potřeboval při tvorbě bakalářské práce :D) a uměl jsem jen rýsovat - stejně to stačilo bohatě. Je vidět, že si jsou vyučující vědomi, že jde o mrtvou vědu. Na zkoušku jsem se učil 2 večery tím, že jsem si sem tam něco narýsoval.

Hodnocení: napoprvé 65/100 - D, nevím jaká byla úspěšnost.

1K - Základy konstruování

Základy konstruování lze shrnout do: úkoly, úkoly a ještě jednou úkoly. V průběhu semestrů dostáváte celkem nálož, čemuž se ale zase nedá divit, vzhledem k tomu, že většina studentů FSI přichází z gymnázií. Opět jde o výuku složenou z přednášek a cvičení. Na přednášky jsem dlouho chodit nevydržel, mnohem lepší jsou vybrané kapitoly, přestože jste pak ve škole dlouho do večera (končí cca v 20:00). Na cvičeních se u nás moc nedělo, dostali jsme akorát zadané úkoly (v průběhu semestru dostáváte úkoly dvojího druhu - tzv účka - to jsou malé úkoly, může jich být i víc, které vás mají naučit základy promítání a zobrazování a pak tzv péčka - projekty, které jsou již větší úkoly a jde o zobrazování součástí - dělají se ve dvojicích) a pak jsme jen seděli, občas se stalo, že nás cvičící pustila i o hodinu dřív. V průběhu semestru se i dělaly zápočtové testy, které mají neskutečně hloupou formu - testy na počítači, přičemž měl člověk vždy vybrat "správnou" variantu zobrazení součásti z asi 5 nabízených variant. Všechny obrázky vypadají stejně a tak jste vždycky na vážkách. Nevím již, za co byly body, které se přenášely ke zkoušce ale nějaké byly (tuším max 20). Zkouška probíhá stejně jako zápočtové testy, jen je víc otázek a jsou vybrány ze všech okruhů, pokrývající celý semestr. Na zkoušku jsem se učil 2 celé dny, je potřeba si koupit učebnici základy konstruování, kterou využijete 1. a 2. semestr, bez této učebnice se na zkoušku připravuje těžko. Také není od věci podívat se na staré zkoušky, přestože zrovna můj ročních postihlo předělávání zkouškových testů ve spoustě předmětů, víte aspoň, do čeho jdete.

Hodnocení: napoprvé 80/100 - B, dost lidí dělalo na několik pokusů.

Celkové hodnocení prvního semestru

První semestr byl docela šok co se týče množství úkolů a práce na doma. Na gymnáziu jsem byl zvyklý do školy vůbec nic nedělat, což tady již možné není. Co mě nejvíc překvapilo, že úkoly dělají opravdu všichni. Zajímavý byl také fakt, že školu vzdalo poměrně dost lidí již v průběhu semestru. O FSI se rozhodně nedá říct, že jde o lehkou školu, určitě ale nejde o nějaké no-life šprtání. I přes spoustu úkolů máte pořád spoustu času na sebe, přítelkyni, své koníčky. Pokud se budete učit na průběžné písemky a budete poctivě dělat úkoly, budete v pohodě.

Pokud se na VUT chystáte, přeji vám hodně štěstí a zdaru!