Aktuálně - první zkouškové na NMS a FI

Nějakou dobu jsem se neozýval. Začátkem září jsem chtěl sepsat poznatky ze závěrečného semestru bakalářského studia ale bohužel jsem se k tomu zatím nestihl dostat. Ve zkratce popíšu co teď dělám a proč nemám čas.
Psal jsem bakalářskou práci na ústavu automatizace a informatiky. Malá část bylo napsání krátkého skriptu v Matlabu (vykreslení polohy akcelerometru v prostoru). Toto mě velice bavilo (od cvičení informatiky, kdy jsem se poprvní dostal k programování jsem si sám programoval doma, koupil si knihy od pana Herouta a začal se učit jazyk C), a tak mě napadlo podat si přihlášku na FI MUNI (ne VUT kvůli tomu, že si na MUNI můžete sami poskládat rozvrh). Naštěstí mi byly prominuty přijímací zkoušky (díky IQ testu)...kdybych měl dělat přijímací zkoušky tak se nejspíš nikam nehlásím...a stal jsem se také studentem informatiky. Strojárnu jsem dodělat samozřejmě chtěl, po tom co jsem zístal ze strojírenství Bc, takže jsem si vybral jednoduchý navazující obor, abych u toho stíhal informatiku, tímto oborem se stala Strojírenská technologie a průmyslový management. Obor sice není nijak extra náročný ale když se tyto dvě školy složí, tak mi bohužel zbývá velice málo volného času. Po zkouškovém (které bude solidní masakr :D čeká mě 12 zkoušek, z nichž mám již 1 složenou a další mě čeká pozítří) chci sepsat konečně právě 6. semestr strojárny a zároveň první semestry FI a NMS.
Pokud se někdo ze čtenářů tohoto blogu rozhodne studovat více škol naráz, mám pro něj pouze malé upozornění - rozmyslete se, zda na to máte dost času. Na strojárně jsem měl času opravdu spoustu, přes semestr jsem toho kromě přípravy na testy moc dělat nemusel. Se dvěma školami jsem však již o volný čas prakticky přišel. S přítelkyní se vidím opravdu sporadicky a celkově mám málo času, chce to opravdu tvrdou vůli a snažit se o co možná nejefektivnější time management.

Pátý semestr na FSI VUT

Pátý semestr šlo trošku do tuhého. Sice bylo málo práce na doma ale o to rušnější bylo zkouškové období. Sice jsem si kvůli své lenosti zvolil tu lehčí variantu povinně volitelných předmětů, přesto jsem se však docela "zapotil".

Řekl bych, že právě tento semestr má vůbec nejtěžší zkouškové za celé bakalářské studium. Na tento semestr si volíte mezi více PV předměty (na rozdíl od minulých semestrů, kdy jste si volili pouze jazyk výuky u některých předmětů jako například Pružnost a pevnost). První volba je mezi Pružností a pevností 2 a Fyzikou materiálů. Z těchto předmětů se ten lehčí vybere jen těžko, každý má svoje. Pružina má masakrální teoretický test, obdobně jako 4PP. Fyzika materiálů zase vyžaduje memorování opravdu velkého množství informací (na poměry FSI, nebudu a nechci srovnávat například s fakultou lékařskou, kde se pod pojmem "velké množství informací" rozumí uplně něco jiného :)). Já jsem volil Fyziku materiálů, protože mě materiály předchozí semestry opravdu bavily a navíc jsem chtěl mít přes semestr více času na samostudium programování.

Další volba je v rámci Konstruování strojních součástí, kde si ale volíte pouze mezi českou a anglickou variantou předmětu. Já volil českou, resp. nevolil jsem žádnou, česká varianta je výchozí.

Poslední volba je hned mezi Mezními stavy materiálů, Strojírenskou metrologií a Stavbou výrobních strojů a robotů. Já si zvolil roboty, protože jsem chtěl mít hodně času a snazší zkoušky ale pokud bych měl možnost vrátit čas, volil bych jiný předmět, o tom však později v tomto příspěvku.

5DT - Dynamika

Poslední z řady předmětů zabývajících se mechanikou těles. Opět jde o soustavy těles v pohybu a kmitáním (hledání rezonančních frekvencí atd.). Náplň předmětu mě zaujala a bavila. Předmět má jak přednášky tak cvičení, přičemž jsem na přednášky, jak už u mě bývá zvykem, nechodil. Na cvičeních se jednak řeší příklady do sešitu, také si ale ukážete jejich řešení v Simulinku. Jako příklady se nejprve řeší tuhé a pružné srážky těles + smykové tření, jde vlastně o opakování Fyziky 1. Dalším typem příkladů jsou smykadla, která sice mohou být trošku zmatečně zadaná (zvlášť, když jsou zadání prostorová) - chce se trošku tréninku, než se do toho dostanete, pak to přestane dělat problémy. Dále se v průběhu semestru dostanete k počítání momentu setrvačnosti vzhledem k zadané ose rotace, což je příklad v náročnosti prvního stupně základní školy :D a to říkám bez jakékoliv nadsázky. Dalšími typy příkladů jsou určování kinematických vazeb v soustavě těles a také určování zrychlení některého těles v soustavě. Doporučuji si nacvičit metodu redukce, u zkoušky se příklady řeší výhradně pomocí ní. Posledním typem příkladů je popis kmitání. Vyšetřuje se velikost maximální výchylky tělesa (zda dojde k vymezení vůle) nebo rezonanční frekvence. Všechny příklady se řeší podle stejného algoritmu, takže pokud si pár příkladů napočítáte, nemůžete mít žádný problém jak u zkoušky, tak u zápočtů. Zápočty se píší, stejně jako u všech předmětů z tohoto ústavu, 3 celkem na 20 bodů. U zkoušky se objevují obdoby příkladů ze cvičení, jsou maximálně zadané tak, aby vypadaly složitěji ale jde pořád o to samé. Zkouška má opět teoretický test, který byl u zkoušky novinka (poprvé se objevil rok před námi). Nějaké otázky jsme sice již znali ale já se přípravě raději věnoval trochu důkladněji a tak jsem celý den procházel přednáškové prezentace na e-learningu (jsou opravdu kvalitní a dá se z nich normálně učit) a dělal si výpisky z teorie, které jsem pak nafotil a dal na FSI forum (nyní je tam již několik souborů s výpisky, takže si je můžete stáhnou a projít klidně všechny). V teoretickém testu se pokaždé objevil příklad s určením gyroskopického momentu letadla. Na zkoušku jsem se připravoval celkem 2 dny, z čehož jsem den a půl věnoval učení se teorie a pak jedno odpoledne s večerem počítání zkouškových příkladů z minulých let (měl jsem již dost napočítáno přes semestr a tak nebylo nutné tomu věnovat víc).

Hodnocení: Napoprvé 76/100 - C. Zápočet v naší skupině dostali nakonec všichni, nevím jak tomu bylo ve skupinách ostatních. Co se týče zkoušky, tak hodně lidí šlo na zkoušku několikrát a také vím o pár lidech, kteří kvůli dynamice protahují studium.

5TE - Technologie 2

Další technologický předmět, ve kterém se budete tentokrát věnovat tváření a svařování. Náplň předmětu je poměrně zajímavá a nikterak náročná. Sice musíte z některých cvičení odevzdat protokoly, ty ale stihnete udělat přímo na hodině a tak máte doma klid. Protokoly pak slouží jako podklady pro učení se na zkoušku. Pro získání zápočtu musíte mít odchozena úplně všechna cvičení a také mít vypracovány všechny protokoly. Zkouška má jak písemnou tak ústní část. Na FSI foru je možné najít vypracované okruhy ke zkoušce, takže příprava není žádný problém. Já jsem se učil tak, že jsem si ráno prošel protokoly ze cvičení a pak si udělal výpisky z vypracovaných materiálů a prošel si je. Celkem jsem se tedy učil 1 den a stačilo mi to. Nevím sice přesně jaká byla úspěšnost předmětu, nicméně nevím o nikom, kdo by na zkoušku potřeboval víc pokusů. Ještě by se slušelo napsat, že zkouška má i ústní část, kde s vámi zkoušející projde písemku a pak se vás zeptá na věci, které jste měli špatně (je tedy dobré si v mezičase projít to, co jste ve zkouškové písemce nevěděli).

Hodnocení: Napoprvé - C. Nevím o tom, že by někdo ze zkoušky "vyletěl".

6TT - Termomechanika

I přes svůj název obsahující slovo "mechanika" nejde o předmět z ústavu mechaniky těles. Předmět je vyučován energetickým ústavem. V termomechanice se budete zabývat mechanikou plynů a jejich chováním za různé teploty. Předmět je opět vyučován formou přednášek a cvičení, přičemž jsem na přednášky nechodil a tak je nemohu hodnotit. Měl jsem ale štěstí na velice schopnou cvičící, která látku opravdu dobře vysvětlila. Hodit se vám bude základ integrálního počtu (pro řešení termodynamických zákonů). Předmět má pověst podobnou pružině, což upřímně moc nechápu, nepřišel mi tak extra náročný (možná ale proto, že jsem šel na zkoušku v předtermínu, kde se nevyskytovaly příklady - šlo pouze o teorii z veřejného souboru teoretických otázek). Opět je vhodné si vždycky před zápočtovými písemkami projít to, co se dělo na hodině. My na cvičeních valili opravdu rychle, takže i přes to, že cvičící kvalitně vysvětlovala příklady, nestačil jsem to na cvičeních pobrat. Doma jsem k tomu ale vždycky večer před písemkou sedl a propočítal to. V rámci toho jsem to vždy pochopil. Jakmile totiž pochopíte jak ty děje v příkladech fungují, spočítáte všechno. V druhé půlce semestru se budete učit pracovat s diagramy (syté pára, přehřátá pára atd). Důležité v tomto předmětu je ujasnit si pojmy, se kterými se tu pracuje jako například: přehřátá pára, sytá pára, vlhký vzduch atd. Zkouška byla sice náročnější (i v předtermínu, kde nebyly příklady), nešlo ale o žádné peklo. Z přednáškových prezentací se dá dobře učit. Příprava na zkoušku mi zabrala dva dny, během kterých jsem si prošel přednáškové prezentace, udělal si výpisky (dělání výpisků mi pomáhá si látku zapamatovat) a pak si vypracoval otázky ze známého souboru otázek. Předtermín probíhal tak, že jste dělali nejprve test na počítači, ve kterém vás může potkat cokoliv (proto doporučuji si projít úplně všechny přednáškové prezentace). Poté následuje ústní část, kdy dostanete zadanou otázku ze souboru. Tu si vypracujete na papír a zkoušející si to pak projde a případně se vás na něco doptá. Zde ještě jedna rada - nehádejte se se zkoušejícím, akorát ho tím naštvete a zhorší vám známku. On to stejně umí líp než vy, zabývá se tím přece jež desítky let!!

Hodnocení: Napoprvé v předtermínu - B. Několik lidí mělo problém se získáním zápočtu. Také vím o pár lidech, kteří šli zkoušku dělat na několikrát ale nevím o nikom, kdo by předmět musel přetahovat.

5FM - Fyzika materiálů

Fyziku materiálů jsem si vybral, protože mě předměty týkající se právě materiálových věd zaujaly v předchozích semestrech. Tento předmět ovšem byl svou náplní docela jiný. Výuka je velice teoretická, to sice není úplně na škodu, protože náplň předmětu je stále zajímavá. Netýká se však přímo materiálů jako takových, jde o fyzikální děje "pod pokličkou". Dozvíte se například proč se mění struktura materiálů při jistých teplotách, popíšete si principy. Pokud si libujete v teoretické fyzice, bude vás to bavit. Já měl předmět rád, někdo ho ale přímo nenáviděl. Na přednášky jsem kvůli své lenosti nechodil (čehož zpětně lituji, mohly být velice zajímavé). V průběhu semestru se píší 2 zápočtové testy, z nichž nesmíte mít F. Pokud máte F z některého testu, opravujete právě ten, ze kterého čtyřku máte. Na cvičeních vypracováváte elaboráty (nemusíte se s nimi otravovat doma) a ty pak na konci hodiny odevzdáváte, nesmíte si je tedy před každým cvičením vytisknout. Elaboráty vám pak budou sloužit jako solidní příprava na zápočtové testy. Zkouška je ale trošičku jiná káva. Na zkoušku máte mnoho otázek, které sice znáte dopředu ale je jich opravdu mnoho + zkoušející vyžaduje napsat opravdu všechno to, co víte. Je to asi jediná zkouška, kde se vyplatí napsat skutečně úplně všechno co vás k tématu napadne, i když se ho to přímo netýká. Na zkoušku si doporučuji vyčlenit více dní, rozsah je opravdu veliký. Záleží na tom, jakou máte paměť, mezi některými věcmi jsou sice souvislosti zřejmé a naleznete je docela rychle (nebo vám je řekne cvičící, žejo :) ), i tak ale zůstane spousta věcí, které se musíte jednoduše "našprtat". Mně osobně příprava na zkoušku zabrala dva a půl dne ale přiznám se, že jsem zdaleka neuměl všechno a šel jsem to risknout. Měl jsem však štěstí na zadání. Pokud chcete umět opravdu všechno, doporučil bych nechat si na zkoušku tak 4 až 5 dní. 

Hodnocení: Zkouška napoprvé - C. Zápočet dostali snad všichni, zkouška dělala pár lidem problém (nedivím se, memorování není mou nejsilnější stránkou).

5KS - Konstruování strojů - strojní součásti

V tomto konstruování nebudete dělat výkresy. Tentokrát pro změnu budete jen počítat, například zatížení ložisek. Musíte si koupit poměrně drahou knihu (Shigley), která vás bude provázet i další semestr. Předmět měl přednášky (nechodil jsem) a cvičení. Můj cvičící byl sice veselá kopa a vykládal vtipy a všemu se smál ale na druhou stranu mě nenaučil nic. Cvičení jsou taková zvláštní. Řešené příklady jsou obsaženy v PDF, které však nemáte k dispozici. Náš cvičící jej navíc neustále přibližoval, oddaloval a skákal v něm ze strany na stranu takže mít uceleně zapsaný příklad nebylo jednoduché. Já měl jen rámcově popsané příklady a moc jsem nevěděl o co tam jde. Zápočtové písemky byly 2 a opět bylo zapotřebí získat alespoň polovinu bodů, přičemž příklady na písemkách byly obdobami příkladů ze cvičení. My navíc mohli mít při řešení příkladů sešit, takže jejich řešení bylo opravdu banalitou. Na písemkách byla také teorie, šlo ale o úplné základy a pokud jste dávali na cvičeních pozor, odpověď jste si odvodili. Zkouška byla ale docela jiná kapitola. Opět byla změněna zadání. Zkouška měla teoretický vstupní test a pak praktickou část, ve které se řeší příklady. Celá zkouška se píše na počítači, takže v teoretické části vybíráte jednu odpověď z nabízených možností, v početní části zadáváte výsledek do počítače (zde pozor na jednotky v nichž máte výsledek zadat). Poprvní jsem se na zkoušku učil 2 dny, teorií jsem prošel ale u příkladů mi 1 příklad chyběl do úspěšného splnění. Napodruhé jsem se učil další dva dny, tentokrát pouze příklady (teorii jsem uměl z minula) a to už stačilo. Zkouška je docela zákeřná, počítají se tam i příklady, které na cvičeních vůbec nevidíte. Sice můžete mít u sebe knížku, ze které vyčtete spoustu informací (jsou tma i řešené příklady), nespoléhejte však na to, že příklad "vybastlíte", chce to řešení těch příkladů rozumět.

Hodnocení: Napodruhé 82/100 - B. Zápočet dostali snad všichni, se zkouškou mělo však problém mnoho studentů. Doporučoval bych delší přípravu na zkoušku (alespoň 3 dny, ideálně však 4) a zaměřit se na řešení příkladů + se naučit dokonale orientovat v Shiglym.

6SR - Stavba výrobních strojů a robotů

Nejjednodušší volitelný předmět z nabídky. Přednášky jsem nenavštěvoval, cvičení byla ale zajímavá. Ukážete si například techniky programování průmyslových robotů (s programováním počítačů a mikrokontrolérů to nemá vůbec nic společného, používá se k tomu grafický "klikací" software) nebo technologii virtuální reality. Přes semestr jinak neděláte vůbec nic, jedinou podmínkou je docházka. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem, který není nikterak náročný, naučit se na něj dá za jeden večer. Předmět bych si znovu asi nedal, byl totiž tak snadný, až jsem se styděl.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet - B.

Čtvrtý semestr na FSI VUT

Čtvrtý semestr je na FSI pomyslným sítem. Lidé, kteří opakují předměty ze semestru druhého mohou mít problém s nahromaděním zkoušek. To ve spojení s poměrně těžkými předměty jako jsou Pružnost a pevnost nebo Automatizace může být velice nepříjemné, zvlášť když opakované předměty musíte úspěšně ukončit.
Teď se definitivně ukáže, kdo se umí a neumí učit. Tím ovšem nemyslím učení se teorie zpaměti a nějaké memorování vzorců, do nichž pouze stačí dosadit pár čísel, jde o učení s pochopením. Pružnost jednoduše nejde „ošulit“ jako předcházející předměty. Pokud jste se však průběžně připravovali předcházející tři semestry, k čemuž se vás prostřednictvím těchto příspěvků snažím nabádat, neměli byste mít problém ani s tímto semestrem.
Po tom, co jsem vás dostatečně vystrašil bude, jako obvykle, následovat stručný popis jednotlivých předmětů.

6AA – Automatizace

Zajímavý název ale bohužel nezajímavé učivo. Vzhledem k faktu, že přednášky tohoto předmětu byly zařazeny do rozvrhu hned po přednáškách z Pružnosti a pevnosti (ano, byl jsem na pár přednáškách), rozhodl jsem se je navštěvovat. Prvotní nadšení bylo ovšem velice rychle vystřídáno zklamáním. Přednášky byly velice nezajímavé až uspávací. Výklad jsem moc nechápal a nebyl jsem schopen udržet pozornost, nevydržel jsem tedy chodit dlouho a po 3 absolvovaných přednáškách jsem chodit přestal. Nicméně i ty 3 přednášky stačily k tomu, abych poznal, že i ostatní studenti sdílí můj názor (na třetí přednášce nás již bylo asi jen 40 - ze začátku semestru byla takřka plná aula). Kromě přednášek má tento předmět i výuku skrze cvičení. Ta probíhají s týdenní periodou a jsou vždy na dvě hodiny. Je na nich probírána teorie automatizace (například zjednodušování booleovských výrazů pomocí karnaughových map nebo schémata logických obvodů). Také si osvěžíte práci s Matlabem, i když v trochu jiné podobě než znáte z předmětu Informatika. Nejde totiž o výpočty ale o vyšetřování charakteristik a stability regulátorů. Předmět na mě působil velice rozporuplně. Na jedné straně jsem rád, že jsem se seznámil s karnaughovými mapami a blokovými schématy, na straně druhé jsem mimo tato dvě zmíněná téma příliš nechápal o co jde. Šlo o řešení naprosto abstraktních věcí a co jsem se ptal okolí, tak jsem v tomto nebyl sám. V průběhu cvičení se píší i testy, které byly více méně shodné se sběry, které můžete nalézt buďto na facebooku nebo FSI foru. Dále bylo nutné vypracovat projekt, k němuž musíte vytvořit blokové schéma v programu LOGO Soft (ano, další balast do vašeho počítače, který zapnete jen jednou a hned po použití jej odinstalujete). Nutná byla opět polovina z celkového počtu bodů (15/30). Můj ročník provázel nepříjemný fenomén změn formátu a zadání zkoušek u mnoha předmětů, automatizaci nevyjímaje. Dříve o automatizaci platilo, že šlo o velice snadnou zkoušku. Mnoho studentů říkalo, že se dala udělat tak, že jste si stáhli skripta na USB flash disk a zkoušku na počítači opsali z nich. My ale již zkoušku na počítači neměli. Čekala nás velice nepříjemná zkoušková písemka. Příprava byla poměrně náročná, jelikož jsem absolutně netušil, co v písemce čekat + jsem látce mnohdy nerozuměl (mám pocit, že jsem jí ani rozumět nechtěl…). Skripta jsem sice komplet přečetl a vypracoval si z nich výpisky, ale na zkoušce se objevily jiné věci. I přes to jsem zkoušku dal, i když ne nijak oslnivě. Hodnocení bylo poměrně mírné. Celkem jsem se učil 3 dny a jsem rád, i teď po roce, že mám tuto zkoušku hotovou. Řekl bych, že dnes již budou vyhotoveny sběry zkoušek z minulých let a aspoň se budete mít od čeho odrazit.

Hodnocení: Napoprvé D. Poměrně dost lidí šlo na zkoušku víckrát nicméně neznám nikoho, kdo by předmět musel opakovat další semestr.

4KI – Kinematika

Další předmět ze série mechanika těles. Tentokrát se budete zabývat vyšetřováním pohybu těles. Náplň předmětu je velice zajímavá. Byl jsem i na prvních pár přednáškách (pokud vám to na cvičení nepůjde nebo chcete mít hodně příkladů s řešením, doporučuji chodit – řeší se tam) a byly celkem dobré. Pak ale zvítězila lenost nad rozumem a chodit jsem přestal, přesto bych účast na nich doporučil, právě kvůli těm příkladům, které se tam, včetně výkladu, řeší. Na cvičeních se nejprve stručně zopakuje teorie z přednášek a pak se řeší příklady. Mě osobně řešení příkladů tohoto typu velice bavilo. Zpočátku se řeší příklady výhradně analytickou formou a řešení vede na diferenciální rovnici. Nejde ovšem o žádná pekla z Matematiky 3 ale o poměrně jednoduché věci. Jde převážně o různé vrhy. Pokud jste si byli tímto tématem ve Fyzice 1 nejistí, tak si právě zde hezky usadíte znalosti v 1F nabyté. Dále se řeší mechanismy z hlediska pohybu a to jak analyticky, tak graficky. Pár hodin je také na počítači, kdy si v Matlabu a Simulinku vyzkoušíte řešení úloh pomocí výpočetní techniky. Během semestru se píší, stejně jako ve statice, celkem 3 zápočtové písemky, které jsou v součtu na 20 bodů a pro získání zápočtu je, jako vždy, nutná právě polovina bodů. Závěrečná zkouška má teoretickou a početní část. Teoretická je, stejně jako ve statice a vlastně všech předmětech z ústavu mechaniky těles, připouštěcím testem, kterým musíte projít, jinak zkoušející vaše příklady ani nebude kontrolovat. Trochu nepříjemný je fakt, že zkoušející opravuje teorii během toho, co vy počítáte příklady a průběžně posílá pryč lidi, kteří nezískali dostatečný počet bodů. Toto jenom dále přiživuje napjatou atmosféru, která se tak dala krájet. Vzhledem k faktu, že jsem s látkou neměl přes semestr vůbec žádný problém jsem se na zkoušku připravoval pouze jeden večer a to tak, že jsem si proletěl skripta, udělal výpisky a pak prošel sběry starých teoretických testů (příklady jsem si taky jen prošel, nepočítal jsem je). Podle toho také dopadla moje zkouška. Náplň předmětu není nikterak těžká, jde asi o nejlehčí předmět z ústavu mechaniky těles, který je zároveň velice zajímavý, kdybych mohl dělat zkoušku znovu, tak bych se asi připravoval víc, sotva projít z takhle snadného předmětu je trochu škoda.

Hodnocení: Napoprvé 57/100 – E. Moc jsem se nepřipravoval, proto špatná známka. Asi 15 lidí ze zkoušky bylo vyhozeno jenom kvůli teorii, co jsem pak četl na FB, tak valná většina lidí, kteří teorií prošla, zkoušku dostala.

4KC – Konstruování a CAD

Další konstruování, tentokrát však již trošku zajímavější než v předchozích případech. Rozdělíte se na skupiny a každá dostane zadaný projekt, podle kterého dostanete na konci semestru známku (předmět je ukončen klasifikovaných zápočtem). Téma vašeho projektu si buďto můžete vymyslet úplně sami (spousta průmyslováků zde recykluje své projekty ze střední) nebo si můžete zvolit některé z nabízených zadaní. Můj projekt vzešel z druhé možnost a spolu s kamarádem jsem si vzal „ruční hřebenový lis“. Na prvním cvičením jsme byli seznámeni s hodnocením předmětu a s nabízenými zadáními projektů, na druhém jsme již měli říct, o jaký projekt v našem případě půjde a na třetí cvičení si pro ostatní nachystat krátkou powerpointovou prezentaci o tom, co budeme vlastně dělat a jaké výpočty bude nutné provést. Toto bylo velice zajímavé, protože jsem, coby gymplák, ani pořádně nevěděl jak takový ruční hřebenový lis vypadá. Nicméně po nastudování si podkladů pro vytvoření prezentace jsem již všechno věděl. Spousta lidí se vykašlala na prezentaci a cvičící z toho vůbec nebyl nadšen, u každé skupiny si taky vždycky poznamenal, jak se mu prezentace líbila, takže radím – nekašlete na to, zbytečně si kazíte výsledné hodnocení. Na dalších cvičeních již probíhají individuální konzultace projektu, nejprve konzultujete výpočty a poté výkresovou dokumentaci k projektu. Zde velice doporučuji neustále se vyptávat, jednak pak budete mít váš projekt přesně podle představ cvičícího a také se můžete dozvědět spoustu zajímavých informací. Já se vždycky ptal také na to, co by bylo dobré udělat do příště, abychom projekt v klidu stíhali. Cvičící si stále dělal poznámky, zda splňujeme jeho představy a nekašleme na to. Celkovým výstupem předmětu je pak výpočtová zpráva a výkresová dokumentace projektu. Předmět je docela velkým zabijákem času. S kamarádem jsme se opravdu snažili mít jak výpočty tak výkresy co možná nejlepší a stálo nás to plno víkendů v průběhu semestru. Nakonec však času stráveného nad projekty nelituji, naučil jsem se toho hodně.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet – A.

4M – Matematika 4

Statistika a pravděpodobnost mě nebavila už na gymnáziu a teď mě to čekalo i na vysoké. Přednášky jsem ani jednou nenavštívil. Do předmětu si musíte koupit skripta, která zároveň slouží jako sbírka úloh. Výuka na cvičeních probíhala v mém případě tak, že cvičící na konci hodiny zadal několik příkladů na spočítání doma a na začátku další hodiny vyvolával lidi a ti pak museli jít tyto příklady počítat na tabuli s výkladem pro všechny. Výklad ze strany cvičícího prakticky žádný nebyl a všechno jsme si museli nastudovat doma ze skript sami. Mě osobně to vůbec nebavilo a tak jsem toho moc neuměl. Na cvičeních se v průběhu semestru píší 2 zápočtové písemky, z nichž je opět nutné získat alespoň polovinu bodů. Přes moji nechuť k tomuto předmětu, jenž byla navíc umocněna nechutí cvičícího nás cokoliv naučit, se mi podařilo zápočet získat bez jakýchkoliv potíží. Kromě zápočtovek musíte také vypracovat semestrální projekt, který se ale dá v klidu zvládnout za pár večerů. Na zkoušce, na kterou jsem se moc nepřipravoval (asi 2 večery), vás pak čekají příklady podobné těm u zápočtovek, jde o obdoby příkladů ze skript.

Hodnocení: Napoprvé 55/100 – E. Statistika mě nebaví. Pár lidí šlo na zkoušku víckrát, nicméně jsem neslyšel o lidech, kteří by předmět museli přetahovat.

4PP – Pružnost a pevnost 1

A máme zde dalšího zástupce z dlouhé řady předmětů od ústavu mechaniky těles, démonizovanou „pružinu“. Předmět svou skladbou v podstatě navazuje na učivo statiky. Pokud jste tedy nepodcenili právě statiku, máte solidní základy, na kterých můžete nyní stavět. Tento předmět má tak krutou pověst, že jsem se donutil chodit na přednášky, a to jsem vydržel celé první 4 týdny semestru (přednášky jsou dvakrát týdně, vždy po dvou hodinách). Přednášky jsou sice mnohdy zajímavé ale nebavilo mě neuvěřitelně zdlouhavé odvozování rovnic na tabuli, z čehož člověk stejně moc neměl, protože přednášející začal tabuli mazat vždy od konce, a to prakticky ihned po dopsání posledního písmene. Jde ale rozhodně o kvalitní přípravu na teoretický test, který je v tomto předmětu skutečně zabijácký, o tom ale později. Pokud však, jako já, přednášky neodchodíte všechny nebo nechodíte vůbec, máte možnost si stáhnout cizí zápisy z přednášek. Rozhodně si je doporučuji alespoň projít, protože na teoretickém testu vás může potkat prakticky cokoliv a rozsah je skutečně velký. Na cvičeních nejprve řešíte VVÚ pro přímý (znáte ze statiky), lomený a zahnutý prut. Poté se budete zabývat tahem a tlakem a nakonec vás potká ohyb a krut. V podstatě to stejné vás čeká u zkoušky, ovšem v podstatně složitější variantě. Zápočtové písemky jsou zase 3 a jde o příklady stejného typu jako na cvičeních. Pokud si tedy před každou písemkou propočítáte příslušné kapitoly ze sešitu, neměli byste mít problém. Dost lidí však zápočet nezískalo – chce to opravdu nepodcenit přípravu na testy. Zkouška je ovšem skutečný zabiják. Zadání bývá na skupiny A a B. Nejprve vás čeká teoretický test, kde je prvním příkladem vždy VVÚ, velice často prostorové, na jehož vyřešení však máte pouze minutu! Následují teoretické otázky na jejichž vypracování máte čas pouze během čtení a vysvětlení otázky druhé skupině (odhadem něco mezi 20 a 30 sekundami), takže buďto víte nebo nevíte. Nepište si zadání otázek, nebude pak stíhat odpovídat (zkoušející vás na to upozorní na začátku zkoušky). U tohoto testu jednoduše buďto víte odpověď a rovnou ji napíšete nebo máte na papíře prázdno. Na vymýšlení odpovědi nebo dlouhé rozpomínání se není čas. Jakmile dopíšete teorii následuje krátká pauza a pak příklad na tah-tlak. Zde se důkladně naučte řešit příklady pomocí symetrie, velice často totiž alespoň část příkladu vede na tuto metodu (i moje zkouška byla typickým příkladem na symetrické řešení). Pokud špatně uvolníte tělesa, máte automaticky 0 bodů, tak si na to dávejte pozor. Druhý a poslední příklad je na ohyb/krut. Příklad bývá velice často zadán zmatečně, projděte si tedy stará zadání na facebooku ve skupině věnující se právě pružnosti (její jméno si již bohužel nepamatuji ale bylo tam něco s 4PP). Po posledním příkladu se zapisujete křídou na tabuli a pak v zapsaném pořadí přistupujete k ústní části zkoušky. Snažte se zapsat na tabuli co nejdřív, jinak můžete jít na řadu klidně až za 7 hodin. Já o tomto systému zapisování věděl a tak jsem si sedl do levé přední lavice s křídou v kapse od saka. Díky tomu se mi povedlo zapsat se hned jako druhý. Samotná ústní zkouška probíhá tak, že zkoušející projde vaše příklady a občas se vás zeptá na něco k nim, výhodou je, že mu můžete dovysvětlit vaše myšlenkové pochody a pokud nepůjde o vyložené nesmysly, je schopen to i ocenit. Pokud vám kus příkladu chybí, dostanete prostor k vysvětlení toho jak byste počítali dál. Doporučuji si opravdu poctivě napočítat stará zadání, protože na zkoušce bohužel není moc času. K napjaté atmosféře navíc přispívá i to, že zkoušející, podobně jako u kinematiky, čte počty bodů z teorie u jednotlivých lidí v průběhu počítání příkladů (těžko říct, zda to tak probíhá i dnes, když máme to GDPR). Na zkoušku jsem se celkem učil 4 dny a jeden večer k tomu, rozhodně nejdelší čas ze všech zkoušek, které jsem během bakalářského studia absolvoval. Zkouška byla velice náročná, bylo nutné nejen dobře pochopit jak se úlohy řeší a jak jejich řešení vůbec funguje ale také se vyloženě našprtat spoustu teorie. Právě zkouška z tohoto předmětu se stane spoustě studentů FSI osudnou a mnoho lidí předmět opakuje v dalším semestru, proto radím: nepodceňte přípravu na pružinu!! Opravdu jí věnujte klidně 5 dní, ať máte jistotu, že to chápete a umíte teorii. Bez pečlivé přípravy tuto zkoušku prostě nedáte.

Hodnocení: Napoprvé 65/100 – D. Dost náročná zkouška, někdo ani nedostal zápočet a velký počet lidí zkoušku přetahoval. Mnoho lidem se tato zkouška stane osudnou, proto 4PP opravdu nepodceňte.

DTB – Technologie obrábění

Tento předmět svou náplní navazuje na předcházející technologický předmět 3VT. Předmět je ovšem o něco teoretičtější. Dozvíte se o tom jak je tvarován řezný nástroj nebo jak se programuje CNC (úplné základy) a také se dozvíte nějaké základy 3D tisku. Kromě cvičení má tento předmět i přednášky, které jsem opět nenavštěvoval, cvičící však látku neustále opakoval do zblbnutí, takže zvládnutí zkoušky nebyl žádný problém. Náplň předmětu byla poměrně zajímavá, dozvěděl jsem se mnoho věcí, které mě dříve ani nenapadly. Na zkoušku jsem se učil jeden večer tím, že jsem si prošel zápisky ze cvičení a bohatě mi to stačilo.

Hodnocení: Napoprvé C. Nevím o tom, že by předmět někdo opakoval, pár lidí, kteří šli na zkoušku víckrát se našlo

3NU – Numerické metody 2

Tentokrát jde o numerické řešení diferenciálních rovnic. Řešení provádíte jednak do sešitu a jednak v Matlabu. Bohužel naše cvičící pořád jenom vykládala teorii a nikdo nevěděl jak skripty v Matlabu psát (jen nám teoreticky popsala řešení příkladů ale nikdy neukázala hotový kód). Z předmětu se na konci píše klasifikovaný zápočet – dostanete zadán příklad a máte napsat skript v Matlabu, který jej vypočítá, problém byl v tom, že nikdo nevěděl jak skript napsat. Cvičící nám ovšem slíbila, že máme všichni E jisté, takže jsme byli v klidu. Nebylo žádným překvapením, že E dostali skoro všichni (snad ani nevím o nikom, kdo by dostal něco jiného). Předmět nemá přednášky.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet – E. E dostali snad všichni z naší skupiny.

Shrnutí poznatku o čtvrtém semestru

Čtvrtý semestr byl dost náročný, hlavně kvůli těžkým zkouškám – Pružnost a Automatizace. Pružnost je sice dost náročný předmět (hlavně kvůli teoretickému testu) ale určitě není náročná tolik, jak se o ní říká. Automatizace dělala problém, protože nám byla změněna forma zkoušky (nově na papír) a nikdo nevěděl co ve zkoušce čekat.

Přes semestr doporučuji si průběžně procházet příklady z pružiny, tím myslím poctivě se učit na písemky, dost vám to pomůže v přípravě na závěrečnou zkoušku a zbyde vám tak více času na pekelnou teorii. Pokud jste poctivec jako já, počítejte s tím, že vám hodně večerů sebere tvorba projektu do konstruování.

Třetí semestr na VUT FSI

Ve třetím semestru bylo oproti semestru druhému mnohem méně úkolů, jedinými úkoly přes semestr byly protokoly do materiálů a fyziky, na konci semestru jsme museli zpracovat elaborát do technologie obrábění, což však nebylo nikterak náročné. Stále však platí, že je třeba se učit na průběžné písemky.

3F - Fyzika 2

Fyzika 2 volně navazuje na fyziku 1 z předcházejícího semestru. Hlavní náplní tohoto předmětu je elektřina a magnetismus, což je sice zajímavá látka, bohužel na ni ale do konce bakalářského studia již nenarazíte. Předmět probíhá úplně stejně jako fyzika 1 - píší se tedy 3 zápočtové písemky, ze kterých můžete v součtu získat maximálně 20 bodů a pak můžete získat dalších 10 bodů za protokoly z laboratoří. V rámci 2F se již velké množství příkladů řeší přes integrály, které si musíte sami sestavit, většinou již nejde o pouhé tupé dosazování do vztahů. Celkově mi ale 2F přišla jednodušší než 1F. Několik lidí mělo problém se získáním zápočtu, je tedy potřeba nepodcenit přípravu na písemky. Zkouška vypadá zase stejně jako u první fyziky. Na předtermínu (který jsem navštívil) jsme dostali teoretický test (přípravu na teorii u zkoušky opravdu nepodceňuje, otázky jsou opět přinejmenším zvláštní) a poté dostal každý individuálně zadaný nějaký příklad nebo úlohu, kterou má řešit - já dostal k řešení návrh na měření rychlosti elektronu a popis výroby střídavého elektrického proudu. Obě úlohy jsem vyřešil a v součtu dostal 89 bodů, chtěl jsem již samozřejmě A, když mi do něj chyběl pouze 1 bod, pan docent byl ale nesmlouvavý a tak mi zůstalo B. Na přednášky jsem opět nechodil :D výrobu střídavého proudu jsem si pamatoval z gymnázia a návrh zařízení na měření rychlosti elektronu jsem nějak poskládal ze znalostí látky.

Hodnocení: Zkouška napoprvé v předtermínu, 89/100 - B. Hodně lidí mělo problém se zápočtem a hodně lidí nedalo zkoušku.

3M - Matematika 3

Předmět je zaměřen na posloupnost a řady (řeší se první polovinu semestru) a diferenciální rovnice (zbytek semestru). Přednášky jsem nenavštěvoval, kromě nich jsou pak u tohoto předmětu tříhodinová ubíjející cvičení a k tomu hodiny v počítačových učebnách, kde se učíte pracovat se softwarem MAPLE (z toho píšete na konci semestru takový srandatest za 5 b, o tom ale později). Ve cvičeních se píší celkem 2 testy, z nichž můžete získat maximálně 20 bodů, přičemž vám stačí získat v součtu z obou 10 b pro udělení zápočtu. Nevím jak to bylo na ostatních cvičeních, v našem případě ale cvičení vypadalo tak, že cvičící pouze napsal na tabuli zadání příkladu a pak si hrál na mobilu nebo odešel z učebny (ano, třeba půl cvičení tam nebyl) a po cca 5 minutách buďto shrnul řešení na 3 řádky nebo napsal pouze výsledek příkladu. Cvičení mi tedy nedaly vůbec nic, snad jen to, že jsem měl příklady s výsledky (které byly aspoň správně), to jak se k nim ale došlo, bylo celý semestr otázkou samostudia a právě v tuto dobu jsem využil kanál onlineschool na YT, o kterém jsem již dříve psal. Možná právě díky tomu, že se na cvičeních vůbec nic nedělalo jsem byl donucený se matematiku začít opravdu intenzivně učit doma (průběžně jsem propočítával příklady ze cvičení s pomocí videí z výše zmiňovaného YT kanálu), díky tomu jsem se látku opravdu naučil a nakonec získal ze zápočtů 20/20 b. Cvičení na maple byla opravdu zajímavá. Nikdo pořádně nevěděl o co šlo (naštěstí jsme tento software nikdy nepotřebovali opravdu použít). Na konci semestru byl test až za 5 bodů, které byly pouze do plusu k bodům ze zápočtovek. Vůbec jsem nevěděl co v příkladech dělat ale to nikdo. Něco jsem tam naklikal a ejhle 5/5 b bylo doma. Někteří lidé na test vůbec nedorazili, tím ale ublížili sami sobě, protože zkoušející všem dal, co vím, minimálně 3 body. Na zkoušku jsem se tentokrát vůbec neučil, jen jsem si prošel napočítané příklady, které jsem si řešil přes semestr večer před zkouškou. Na zkoušce sice byly i parciální diferenciální rovnice, které se na cvičeních neřešily, to mě ale moc netrápilo, protože mě tato látka příliš neoslovila.

Hodnocení: Napoprvé 77/100 - C, vím, že spousta lidí z naší skupiny měla problém se zápočtem (ani se nedivím, pokud se neučili doma) a se zkouškou, je tedy třeba tento předmět nepodcenit.

3ST - Statika

Lehký úvod do mechaniky těles. Řeší se úlohy zaměřené na rovnováhu sil na těleso a celý semestr vás budou provázet zkratky NNTN a NNTP. Předmět je takový strojařský strašák, protože jde o jeden z předmětů, kde je třeba látku opravdu pochopit a ne se ji jen tupě našrotit. Předmět má zase cvičení a přednášky (které jsem jako ostatní ignoroval a nebyl ani na jedné :) ). Na kraji semestru se berou opravdu velice jednoduché věci - počítání s vektory (opáčko z 1M) a výpočet momentu síly. První zápočtovku tedy nepodceňte. Ze zápočtů můžete mít ke zkoušce celkem až 20 bodů (na získání zápočtu je třeba mít alespoň 10) a první zápočtovka je za 7!!! Pokud se tedy naučíte počítat s vektory, máte zápočet v kapse. Dále se počítají prutové soustavy a jiné soustavy těles. Látka je nesmírně zajímavá a příklady nejsou příliš těžké, pokud pochopíte, jak se rozkládají síly. Příklady se řeší jednak analyticky (pomocí rovnic) a také graficky. Grafické řešení umí být zmateční a nepřehledné, proto doporučuji mít na cvičení 60 stránkový sešit a každý graficky příklad řešit na prostředek nové stránky, ať se v tom vyznáte (já jsem expert na nacpání příkladu na poslední centimetr papíru). Na zkoušku jsem se poprvé učil 2 dny a počítal jsem jen příklady, které jsem pak uměl dokonale. Zkouška má ovšem dost zabijácký teoretický test na 30 bodů, ze kterého musíte mít minimálně 15, jinak se zkoušející na příklady ani nepodívá! A to byl můj kámen úrazu, myslel jsem si, že teorii nějak vybastlím a nevybastlil jsem :D, některé teoretické otázky byly totální vražda a pokud se důkladně nepřipravíte, nemáte moc šancí testem projít. Já doufal, že jsem tam alespoň polovinu měl a neměl. Přitom příklady jsem měl vyřešené úplně stejně jako zkoušející (vždy je po zkoušce řeší na tabuli, takže víte na čem jste, což je fajn). Po tom, co mi v indexu přistálo F jsem šel na konzultaci - měl jsem 14 bodů z teorie. Doufal jsem, že mi pan docent ten jeden bod přidá, když jsem měl oba příklady vyřešeny dobře (dostal bych tím pádem B) ale odvětil mi pouze, že pravidla jsou pevně daná a uvidíme se příště. Na příště jsem se tedy teorii důkladně naučil (přečetl celá skripta a vypsal věci, u kterých jsem předpokládal, že  u zkoušky budou) a to se vyplatilo - na svoje výpisky sem dávám odkaz - zkoušku jsem již dal. Nicméně teorie byla stále docela vražda + zkoušející kontroloval u příkladů jen výsledky (po zkoušce říkal, že v životě po nás budou chtít jen výsledky, tak nás na to tímto připravuje), což byl taky masakr, protože vám stačilo udělat numerickou chybu (není problém v záplavě šílených čísel, která vám budou vycházet) a už máte celou dílčí úlohu za 0. Celkové bych to shrnul tak, že pokud nepodceníte přípravu a máte trochu prostorové představivosti, předmět dáte. Zkouška je ale dost náročná právě kvůli šílenému teoretickému testu.

Hodnocení: Napodruhé - 71/100 - C. Dost lidí nedostalo zápočet a spousta vyletěla na zkoušce a oprakovali celý předmět další rok - na tomto předmětu skončí dost lidí na škole úplně, tak pozor.

3SV - Struktura a vlastnosti materiálů

Asi můj nejoblíbenější předmět za celé studium. Sice jsem zase nechodil na přednášky (zpětně si říkám, že jsem chodit měl, určitě by za to stály!) ale úžasný cvičící to vyvážil. V tomto předmětu dále rozvíjíte znalosti z BUM. Jde o materiálovou fyziku, v podstatě se učíte chemických reakcích při výrobě oceli, o difuzi a dalších velice zajímavých věcech. Na každou hodinu je třeba zpracovat teoretickou přípravu (projděte si přednášky na e-learningu), bez ní vás ze cvičení vyhodí a také vypracovat protokol z minulého cvičení. Píší se 2 zápočtové testy, z nichž dostáváte známky, které slouží opět jen orientačně pro rozhodnutí zkoušejícího u zkoušky, pokud máte nerozhodně. Mě náplň cvičení neuvěřitelně bavila, tak příprava na zápočtovky nebyla problém. Na zkoušku jsem se učil, stejně jako v případě BUM, pouze přes noc. Díky tomu, že jsem ale měl solidní základ ze semestru (procházel jsem přednáškové prezentace a opravdu poctivě vypracovával přípravy na hodiny - bavilo mě to) jsem předmět zvládl v klidu. Nevím o nikomu, kdo by celý předmět opakoval, vím ale, že pár lidí dělalo zkoušku na víckrát, ti to šli ale asi jen zkusit.

Hodnocení: A, pár lidí dělalo zkoušku na více pokusů, zápočet dostali snad všichni.

3VT - Výrobní technologie 2

Předmět je věnován výuce obrábění. Dozvíte se základy o tom, jak obrábění funguje a naučíte se pojmenovat stroje a nástroje k němu využívané. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem - píšete elaborát na určené téma. V průběhu semestru se také podíváte do dílen a vyzkoušíte si obrábění na soustruhu nebo frézování. Byla to celkem zábava ale nic moc mi to nedalo, abych řekl pravdu, z předmětu si skoro nic nepamatuju :D.

Hodnocení: Klasifikovaný zápočet bez nejmenších problémů - A.

Druhý semestr na FSI

Po volnu v podobně zbytku zkouškového období začal druhý semestr. Byl o něco náročnější než semestr první ale pořád se dá zvládnout tak, že vám zbyde spousta času na vaše aktivity. Důležité je, stejně jako v prvním semestru, nepodceňovat přípravu na zápočtové písemky a úkoly dělat pokud možno co nejdříve, aby se vám nenakupily.

Druhý semestr jsem chodil pouze na přednášky z předmětu BUM (Úvod do materiálových věd) a na vybrané kapitoly z materiálového inženýrství. Na zbytku přednášek jsem vůbec nebyl (ani jednou), tak nemůžu soudit jaké byly. Nicméně účast na nich pro úspěšné zakončení semestru určitě není potřeba. Čas, který byste strávili na přednáškách můžete určitě zužitkovat jinak a lépe, zvlášť pokud, jako já, dojíždíte do školy hodinu.

V následujících odstavcích opět popíšu své dojmy a poznatky z druhého semestru studia na FSI VUT v Brně.

2IV - Informační výchova - informační gramotnost

Předmět informační výchova je celkově pozoruhodný. Snaží se vás naučit pracovat se školními systémy, které vám mohou ve třetím ročníku pomoct při tvorbě bakalářské práce. To všechno je sice hezké, ovšem když to budete ve třeťáku potřebovat, nic z toho si již nebudete pamatovat, nehledě na to, že si stejně každý bakalářku zpracuje podle sebe a při hodnocení se na formality až tolik nehledí, o tom bude ale více napsáno v příspěvku věnujícímu se psaní bakalářské práce. Předmět nemá žádné cvičení ani přednášky, je "vyučován" pouze v e-learningu formou PDF, které si přečtete a poté uděláte nějaký úkol skrze systém, takže můžete všechno dělat z pohodlí domova. Doporučuji úkoly udělat co nejdříve, ať je máte z krku. Můžete je i libovolně přeskakovat a dělat ve vámi zvoleném pořadí. Celkový počet bodů, který můžete získat bohatě přesahuje nutné minimum pro získání zápočtu, takže stačí vypracovat asi polovinu úkolů a máte hotovo. Já si úkoly zpracoval hned v prvním týdnu po jejich spuštění a tak jsem měl pokoj. Dost lidí si úkolů v e-learningu vůbec nevšimlo a tak zápočet nedostali, což je v případě tohoto předmětu dost ostuda a přetahovat jej je opravdu zbytečné. Na vysoké škole vás však již nikdo nebude upozorňovat na to, že máte v e-learningu nový úkol, všechno toto si musí student hlídat sám. 

Projít tímto předmětem není absolutně žádný problém, pokud se nevykašlete na úkoly v e-learningu (dají se udělat za dva, tři večery).

Hodnocení: Podmínky zápočtu jsem splnil hned první možný týden, několik lidí si úkolů ani nevšimlo a tak předmět opakovat další rok.

2F - Fyzika 1

Fyzika může být spolu s matematikou dalším strašákem na poli technickém. V případě fyziky 1 jde o opakování a možná prohloubení znalostí z mechaniky. Nejde pouze o mechaniku těles (vrhy, pády a podobně) ale i o mechaniku tekutin a plynů. Rozsah je +/- středoškolská fyzika. Maximálně se v ojedinělých případech setkáte v integrálem ve výpočtu (integrály v příkladech se doporučuji naučit sestavit, hodí se to nejen u zkoušky ale také v dalších, navazujících předmětech). Se slušným středoškolským základem by počítání příkladů nemělo dělat problémy. Jiná kapitola je ovšem teorie. Teorii zde bohužel nestačí tak úplně chápat, některé teoretické otázky jsou totiž zadané tak kostrbatě a občas i dost nesrozumitelně, že odpovědět správně není vždy jednoduché, přestože danou látku dokonale ovládáte. Proto si doporučuji procházet sběry starých teoretických otázek, abyste byli zvyklí na jejich formulace. 

Předmět je vyučován formou přednášek (na které jsem vůbec nechodil), cvičení (účast povinná) a laboratoře. Nezbytnou výukovou pomůckou je učebnice "HRW", ve které naleznete spoustu příkladů, řešení k nim ovšem v knize není, dá se však vygooglit i s řešením. Ke každé probírané kapitole máte vypsané doporučené příklady, které si doporučuji všechny propočítat, u zápočtů a zkoušky (kromě předtermínu, který mívá jiné zadání) se setkáte s jejich obdobou. Jako v ostatních případech platí, že je potřeba se učit na zápočtové písemky, ze kterých si ke zkoušce přenášíte cenné body.

Laboratoře mohou vypadat na první pohled zajímavě, ve skutečnosti je to ale dost otrava. Musíte vypracovávat protokoly (s protokoly se od teď budete potýkat do konce bakalářského studia), za které si ale ke zkoušce rovněž můžete přinést nějaké ty body. Jejich vypracování bývá dost otravné, náš cvičící trval na vypracování rukou, takže vám to jeden večer vzalo, vždycky je potřeba nějak okecat, co se dělalo, prostě otrava :). Ze cvičení si ke zkoušce můžete přinést maximálně 20 b, z laboratoří pak nejvýše 10 b. Příprava na zkoušku u mě vypadala tak, že jsem si prošel příklady napočítané přes semestr (doporučuji si spočítané příklady schovávat, jde o dobrou pomůcku při přípravě na zkoušku), dopočítal zbylé doporučené příklady, které nebyly součástí výuky na cvičeních (ano, na cvičeních se proberou asi jen 2/3 témat, co jsou potřeba ke zkoušce) a pak se nadrtil teorii. Celkově mi to zabralo 1 večer + 2 celé dny, šel jsem na předtermín, kde se objevil docela pekelný příklad s výstřelem z děla, kde bylo právě potřeba počítat s integrálem, proto opravdu doporučuji se naučit sestavovat integrály!

Hodnocení: Napoprvé v předtermínu 86/100 - B. Mnoho lidí dělalo zkoušku na druhý a třetí pokus, dost jich předmět i opakovalo, asi podcenili přípravu.

2K - Konstruování

Předmět volně navazuje na základy konstruování z prvního semestru. Opět potřebujete stejnou učebnici. Na rozdíl od prvního semestru se ve výkresech (projektech) již tolik nehledí na formální úpravu (jestli máte správný úhel rozevření šipky atd.) ale spíše na technickou správnost a smontovatelnost. Bohužel si již nepamatuji, jestli se v průběhu semestru psali nějaké písemky, nebo se hodnotily pouze projekty.

Předmět je orientován více výpočtově. Zabývat se budete hlavně výpočty uložení, vůle, rozměry kompenzačních členů atd. Předmět má pouze cvičení, ukončen je klasifikovaným zápočtem, který je písemka, ve které máte vypočítat uložení a udělat nějaký jednoduchý náčrt (od ruky) součásti, což v mém případě byla příruba. 

Na závěrečnou písemku jsem se vůbec neučil a stačilo mi to, dával jsem však pozor v průběhu semestru.

Hodnocení: Zápočet napoprvé. Známka C. Možná někdo šel na opravný pokus písemky, nevím ale o tom, že by někdo oprakoval celý předmět.

2M - Matematika 2

Tento semestr vás čekají funkce více neznámých. Budete počítat jejich extrémy, limity, derivace a integrály. V případě integrálů jde o látku trochu složitější na pochopení. Měl jsem obrovské štěstí na skvělou cvičící, která látku výborně vysvětlila a napočítala s námi spoustu příkladů, takže již nebyla potřeba prakticky žádná příprava na písemky a vlastně ani na zkoušku. V mém případě příprava vypadala tak, že jsem si prošel příklady ze cvičení v sešitě a bylo hotovo. Pokud ovšem takové štěstí na cvičící mít nebude, je určitě potřeba počítat doma. Dnes již na youtube.com existuje kanál onlineschool.cz, na kterém je látka prý poměrně dobře vysvětlena (za mě v druhém semestru jsem o tomto kanálu nevěděl nebo možná ještě vůbec neexistoval, těžko říct:) ). Předmět má cvičení a přednášky, na které jsem vůbec nechodil. Před zkouškou jsem si prošel sešit ze cvičení a pak si prošel pár starých zadání zkoušek.

Hodnocení: Napoprvé 75/100 - C. Dost lidí dělalo matematiku 2 na více pokusů, neslyšel jsem však, že by celý předmět někdo opakoval další rok.

2NU - Numerické metody

Stručný úvod do numerické matematiky. Opět jde o přednášky a cvičení a jako v předchozích případech jsem na přednášky nechodil. Na cvičení jsem bohužel neměl úplně ideální cvičící. Nikdo pořádně nevěděl, co se v hodině vlastně dělá. Chápali jsme, že jde o aproximace a interpolace funkcí ale to bylo asi všechno. Látku jsme prosvištěli kosmickou rychlostí bez toho, aniž bychom tušili co se děje a pak přišla zkouška. Naštěstí jsem za celé 3 roky na škole poznatky z toho předmětu nikdy nepotřeboval, jinak bych si musel stejně všechno nastudovat úplně sám. Na zkoušku byl povolený tahák, na který jsem si mohli napsat cokoliv (tuším, že šlo o A5 oboustranně), takže moje příprava na zkoušku vypadala tak, že jsem asi 2 hodiny smolil tahák, napsal na něj úplně všechno ze sešit a na zkoušce to nějak vybastlil, podle toho taky vypadalo moje hodnocení.

Hodnocení: Napoprvé 66/100 - D. Ani nevím, jestli někdo musel dělat numeriku na víc pokusů, řekl bych ale, že ne.

BUM - Úvod do materiálových věd a inženýrství

Jde o jediný předmět, ve kterém jsem navštěvoval tento semestr přednášky, a to včetně vybraných kapitol. Návštěvu přednášek  i kapitol doporučuji, pokud jste "gymplák" a chcete materiálům rozumět. 

V průběhu semestru se seznámíte s pozorovací aparaturou (mikroskopy), základy krystalografie a poté se až do konce semestru budete učit pracovat s binárními rovnovážnými diagramy, které jsou alfou a omegou materiálových věd. Ve cvičeních musíte mít na každou hodinu vypracovanou teoretickou přípravu (pokud chodíte na přednášku a kapitoly, tak si to můžete vypracovat přímo tam - vždy jde o přednášenou látku). Výstupem z každého cvičení je pak protokol (ano, zase otrava na doma). Musím se ale přiznat, že mě tento předmět opravdu velice bavil a vypracovávání protokolů mi ani tolik nervy nežralo. 

V průběhu semestru se píšou 2 zápočtové písemky z probrané látky. Písemky nejsou bodované ale dostáváte z nich známky přímo. Na zkoušce je jak písemná, tak i ústní část. Nejprve napíšete písemnou a poté několik hodin čekáte (doporučuji jít na oběd, čekat s prázdným žaludkem není nic, o co byste stáli) než zkoušející písemky opraví a pak si jednotlivě volá lidi na ústní. Pokud budete mít nerozhodnou známku, podívá se i na známky ze cvičení a na základě toho se rozhodně, kterou ze známek vám dá. Díky chození na přednášky i kapitoly jsem necítil potřebu se na zkoušku připravovat, nakonec mi to ale nedalo a tak jsem se večer (okolo 18:00) začal učit. Šlo o první zkoušku, kdy jsem před zkouškou nespal, protože mi to nedalo a přes noc jsem přečetl komplet všechny přednášky (e-learning) a své zápisy, pak šel na zkoušku a po úspěšném splnění jsem teprve šel spát :D. Doporučuji začít tedy ráno den před zkouškou, ať se vyspíte.

Hodnocení: Napoprvé - C. Nepamatuji si už bodování, tuším, že předmět byl na 50 bodů a zase se bodovalo po 10 %. Vím o tom, že tento předmět dost lidí opakovalo další rok, proto doporučuji ještě jednou chodit na přednášky.

2VT - Výrobní technologie 1

Nejvíc oddychový předmět, který na fakultě asi zažijete. Neznám nikoho, kdo by o něm neřekl, že byl super. V průběhu semestru si chodíte hrát do školních dílen. Vyzkoušíte si odlévání (včetně tvorby forem), kování, svařování, lisování a tvorbu povlaku na materiálu. Předmět nemá přednášky. Hodnocen je klasifikovaným zápočtem, kdy se zprůměrují všechny známky, které jste v průběhu semestru na jednotlivých pracovištích dostali. Na výuku je třeba si nosit pracovní oděv a obuv (ideálně modráková blůza).

Hodnocení: Zápočet klasifikovaný, napoprvé - A. Neumím si představit, že by někdo zápočet nedostal, snad jen pokud na výuku vůbec nechodil.

Shrnutí poznatků o druhém semestru

Druhý semestr na fakultě strojního inženýrství byl o něco náročnější, než semestr první. Opět zde platí, že připravovat se průběžně v průběhu semestru na zápočtové písemky se vyplatí! Také je potřeba hlídat si e-leargning, jestli nejsou nějaké úkoly k vypracování (hlavně informační gramotnost). Není rovněž není od věci si na začátku semestru nebo ještě před jeho začátkem projít všechny předměty v elektronickém indexu, abyste se seznámili s tím, co se v kterém předmětu dělá, jaké očekávat úkoly (fakt, že je něco potřeba vypracovávat v e-learningu bývá zpravidla napsaný v popisu předmětu).

Mým posledním doporučením je pořídit si diář s týdenním rozpisem na dvou stranách (když jej otevřu, tak vidím přes obě stránky všechny dny v týdnu) a do něj si zaznamenávat úkoly a písemky. Dost vám to pomůže s organizací času, pokud máte plno mimoškolních aktivit (přítelkyně, sport, kapela, ...).

První semestr na FSI

Úvod

První semestr bývá strašákem studentů na naprosté většině VŠ. "Strojárna", jak se slangově Fakulta strojního inženýrství nazývá v tomto není výjimkou. Člověk se zde totiž poprvé setká s vysokoškolskou matematikou, mnoho studentů (mě nevyjímaje) také s deskriptivou, základy programování, základy konstruování a spoustou dalších předmětů, které se s tímto oborem pojí. Já, jakožto absolvent gymnázia, jsem měl největší obavy právě z deskriptivní geometrie, která se ukázala být poměrně jednoduchým předmětem. Ve výsledku není první semestr nic, čeho by se měl člověk bát.

Na následujících řádcích shrnu svoje poznatky a dojmy z jednotlivých předmětů a z prvního semestru na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně.

3CD - CAD

Předmět by studenta měl seznámit s tvorbou výkresů a 3D modelů v programech společnosti Autodesk (ve smyslu ovládání těchto programů). Může to znít zajímavě ale v mém případě rozhodně nebylo. Asi záleží na konkrétních cvičících, kteří tento předmět vedou. V mém případě šlo o dva doktorandy, kteří se celé dvě hodiny jen bavili o svých disertačních pracích a studentů si vůbec nevšímali. Ke konci semestru nás sem chodila asi jenom polovina (docházku nekontrolovali a zápočet dostali všichni), což odráží kvalitu výuky. Rozhodně ale doporučuji výuku navštěvovat a cvičící neustále bombardovat svými dotazy, směřovanými k výkresům do předmětu konstruování. Pokud se budete snažit, můžete i z tohoto cvičení ve výsledku získat nějaké znalosti, aspoň tedy v případě, že jste s tímto softwarem (jako já) nikdy nepracovali.

Hodnocení: Zápočet dostali všichni.

1CH - Chemie

Předmět je vyučován pouze formou přednášek. Pokud jste byli, jako já :), nadšenci do chemie na střední škole, pak nemá vůbec smysl na přednášky chodit. Já byl jen na jedné - první - a co jsem se ptal ostatních, tak se tam probírají jen úplné základy středoškolské chemie jako názvosloví, vyrovnávání chemických rovnic, výpočet množství reaktantů atd. V průběhu semestru můžete vyplňovat odpovědníky skrze e-learning, ze kterých si můžete přinést plusové body ke zkoušce. Zkouška probíhá na fakultě chemické v počítačové učebně, opět formou elektronického odpovědníku, ve kterém je mix otázek napříč všemi tématy, které byly v semestru probrány. Maximálně můžete získat za celý předmět 100 bodů + body ze semestru. Známky jsou odstupňovány po 10 % (dle ECTS) jako u všech ostatních předmětů. Na zkoušku jsem se neučil ale jak jsem psal, chemie na gymnáziu mě hodně bavila a měl jsem solidní základ, který mi stačil.

Hodnocení: napoprvé 100/100 - A, nevím o tom, že by někdo opakoval, možné je ale vše.

1IN - Informatika

Tento předmět mě velice zaujal. Jde o úvod do programování skrze prostředí MATLAB (ve kterém jsem se nakonec rozhodl tvořit svoji bakalářskou práci). Výuka probíhá jednak formou přednášek a jednak formou cvičení, na kterých je kontrolována docházka. Prezentace přednášek nejsou špatně udělané a jsou ke stažení/prohlížení na e-learningu. V mém případě to bylo horší s přednášejícím, který nám místo látky vyprávěl o svých zážitcích z výletů po světě (o bouračce v Los Angeles vypráví prý dodnes). Osobně jsem vydržel pouze asi 5 prvních přednášek a dál jsem již nechodil - nemělo to smysl. Bohatě si stačí doma projít prezentace a člověk je na cvičení hned v obraze. Na začátku cvičení se psaly teoreticko-praktické testy, ve kterých byly otázky směřované na funkce a příkazy MATLABu, například jaký bude výsledek výpočtu atd. Z těchto testů musel člověk nasbírat alespoň polovinu bodů k tomu, aby byl připuštěn k tzv. BigTestu, což je forma zápočtové písemky. Předmět je ukončen klasifikovaným zápočtem (již zmiňovaný BigTest), ve kterém je zadána jedna funkce a jeden skript, který má člověk naprogramovat v daném časovém limitu. Šlo pouze o věci ze cvičení, takže kdo dával v průběhu semestru pozor, nemohl mít problém, i tak se ale našlo dost lidí, kteří museli BigTest opakovat. Ve výsledku šlo o dost zajímavý předmět, který mě vlastně přivedl k programování, o tom ale v jiném příspěvku. Na zkoušku jsem se připravoval tak, že jsem si prošel poznámky z hodin. Čas přípravy celkem - 1 večer.

Hodnocení: napoprvé B, poměrně dost lidí muselo BigTest opakovat, nakonec ale splnili asi všichni.

1M - Matematika 1

Matematika společně s fyzikou bývá strašákem studentů na vysokých školách, není se ovšem čeho bát. První půlka semestru je opakování věcí ze střední školy a maticový počet. Oboje je probíráno na vybraných kapitolách s matematiky, které mohu jen doporučit. Přednášky jsou pouze zahlcování teorií, přičemž náš přednášející vyhazoval lidi z přednášek (takové hrobové ticho jako na přednáškách z 1M jsem již nikdy nezažil), odchodil jsem však většinu (ano, první semestr jsem byl ještě poctivý student a chodil skoro na všechno). V druhé půlce semestru dojde na opakování funkcí jedné neznámé, a to jejich diferenciálního počtu, limit a nakonec, pro někoho možná nová věc - i integrální počet. Opět je všechno probíráno na vybraných kapitolách z matematiky. V průběhu semestru se píšou 2 zápočtové písemky, obsahem shodné s tím, jak jsem rozdělil obsah předmětu podle "polovin semestru". Zápočtovky byly celkem jednoduché, ovšem zase se našlo dost lidí, kteří museli psát opravku a dokonce i takových, kteří zápočet vůbec nedostali. Odtud první pravidlo studia na VŠ - nikdy nepodceňuj přípravu na zápočtovky. Získat zápočet je v mnohých případech těžší než udělat zkoušku. Chce se to vždycky večer před zápočtovkou učit a propočítat si příklady ze cvičení (na písemce potkáte jejich obdoby), pak projdete bez problémů. Body ze zápočtů (2×12 + 1; celkem tedy 25) se zase přenáší ke zkoušce. Na zkoušku jsem se učil 2 dny, propočítal jsem příklady ze cvičení a pak si vyhledal staré zkoušky (studentské fórum a facebook se jimi jenom hemží) a ty rovněž také propočítal. Pokud jste ale v matematice slabší, je na místě přípravu nepodcenit, matematika 1 bylo asi největší "síto" v prvním semestru.

Hodnocení: napoprvé 78/100 - C, dost lidí opakovalo jak zkoušku, tak celý předmět.

1PG - Počítačová geometrie a grafika

Jde o deskriptivní geometrii spojenou s úvodem do počítačové grafiky. Předmět je opět vyučován formou přednášek a cvičení. Přednášky byly jeden velký mišmaš deskriptivy a grafiky, nic jsem si z toho neodnášel, tak jsem na ně brzy přestal chodit. Na cvičeních se trénuje hlavně rýsování, ovšem v programu Rhino (ten si doma neinstalujte, ani jednou jsem ho nespustil) a  také dostanete celkem 3 rysy na doma. V průběhu semestru se píšou zápočtovky, které spočívají v rýsování v Rhinu. Celkem můžete získat až 30 bodů, které se přenáší ke zkoušce. Doporučuji určitě chodit na vybrané kapitoly z deskriptivní geometrie (pokud jste na střední neměli deskriptivu), protože na cvičení toho moc nenarýsujete a doma se vám určitě taky nebude chtít. Celkově je tento předmět takový zvláštní. Já jsem třeba na zkoušku vůbec neuměl výpočty (různé matice rotace, translace atd. ... i když jsem to nakonec potřeboval při tvorbě bakalářské práce :D) a uměl jsem jen rýsovat - stejně to stačilo bohatě. Je vidět, že si jsou vyučující vědomi, že jde o mrtvou vědu. Na zkoušku jsem se učil 2 večery tím, že jsem si sem tam něco narýsoval.

Hodnocení: napoprvé 65/100 - D, nevím jaká byla úspěšnost.

1K - Základy konstruování

Základy konstruování lze shrnout do: úkoly, úkoly a ještě jednou úkoly. V průběhu semestrů dostáváte celkem nálož, čemuž se ale zase nedá divit, vzhledem k tomu, že většina studentů FSI přichází z gymnázií. Opět jde o výuku složenou z přednášek a cvičení. Na přednášky jsem dlouho chodit nevydržel, mnohem lepší jsou vybrané kapitoly, přestože jste pak ve škole dlouho do večera (končí cca v 20:00). Na cvičeních se u nás moc nedělo, dostali jsme akorát zadané úkoly (v průběhu semestru dostáváte úkoly dvojího druhu - tzv účka - to jsou malé úkoly, může jich být i víc, které vás mají naučit základy promítání a zobrazování a pak tzv péčka - projekty, které jsou již větší úkoly a jde o zobrazování součástí - dělají se ve dvojicích) a pak jsme jen seděli, občas se stalo, že nás cvičící pustila i o hodinu dřív. V průběhu semestru se i dělaly zápočtové testy, které mají neskutečně hloupou formu - testy na počítači, přičemž měl člověk vždy vybrat "správnou" variantu zobrazení součásti z asi 5 nabízených variant. Všechny obrázky vypadají stejně a tak jste vždycky na vážkách. Nevím již, za co byly body, které se přenášely ke zkoušce ale nějaké byly (tuším max 20). Zkouška probíhá stejně jako zápočtové testy, jen je víc otázek a jsou vybrány ze všech okruhů, pokrývající celý semestr. Na zkoušku jsem se učil 2 celé dny, je potřeba si koupit učebnici základy konstruování, kterou využijete 1. a 2. semestr, bez této učebnice se na zkoušku připravuje těžko. Také není od věci podívat se na staré zkoušky, přestože zrovna můj ročních postihlo předělávání zkouškových testů ve spoustě předmětů, víte aspoň, do čeho jdete.

Hodnocení: napoprvé 80/100 - B, dost lidí dělalo na několik pokusů.

Celkové hodnocení prvního semestru

První semestr byl docela šok co se týče množství úkolů a práce na doma. Na gymnáziu jsem byl zvyklý do školy vůbec nic nedělat, což tady již možné není. Co mě nejvíc překvapilo, že úkoly dělají opravdu všichni. Zajímavý byl také fakt, že školu vzdalo poměrně dost lidí již v průběhu semestru. O FSI se rozhodně nedá říct, že jde o lehkou školu, určitě ale nejde o nějaké no-life šprtání. I přes spoustu úkolů máte pořád spoustu času na sebe, přítelkyni, své koníčky. Pokud se budete učit na průběžné písemky a budete poctivě dělat úkoly, budete v pohodě.

Pokud se na VUT chystáte, přeji vám hodně štěstí a zdaru!

Něco o mně

Zdravím,
je mi 23 let (2017) a pocházím z Brna. V současné době studuji na Fakultě strojního inženýrství na brněnském VUT. Rád hraji na kytaru (několik let jsem byl členem heavy-power kapely) a v poslední době se čím dál víc věnuji programování (a moc mě to baví).

Miluji techniku, ať už jde o auta, letadla nebo IT. Tento blog zakládám pouze k tomu, abych měl kam vylívat své choré myšlenky a uspokojil tak svoji touhu neustále něco okecávat.